• Kapacita ZŠ přestává stačit

    Podle údajů o narozených dětech to vypadá, že za 2 roky přestane stačit kapacita ZŠ. Narůstá počet obyvatel Šlapanic, v okolních obcích – které využívají spádovou školu ve Šlapanicích – mají také čilý stavební ruch. Před městem je tak nový problém – jak zajistit narůstající potřebu.

     

    Variant je několik:

    • nechat školu ve stávající velikosti – což by nutilo občany hledat pro své děti umístění v brněnských školách
    • a nepřijímat děti občanů okolních obcí – nechat na nich, aby si zajistili školu sami – např. výstavbou další školy
    • rozšířit stávající školu

     

    Nedávno proběhla schůzka MST p. Klašky se starosty obcí okolních obcí ohledně tohoto vývoje kapacity ZŠ. Starostové obcí chtějí tuto situaci řešit společně v rámci ZŠ ve Šlapanicích a podporují výstavbu nového pavilonu školy i s jejich finanční spoluúčastí. Je tedy nyní na Šlapanicích, aby připravily podklady pro případnou výstavbu.

     

     

  • Projekt budovy v městském parku a na ul.Čechova

    Že se bude městský park měnit snad ví už většina obyvatel. Práce měly začít již tento pozim, ale z technických důvodů se zahájení prací posunulo. Každopádně dodavatel zaručil, aby se veškerá úprava této 1.etapy stihla do dubna 2018, jak je dáno ve smlouvě.

    RM má v úmyslu realizovat projekt “Projekt budovy v městském parku” (místo stávající ruiny vedle občerstvení).  Zároveň chce zajistitco nejkvalitnějíš zpracování studie vzhledem k významu této lokality. Budou tedy osloveny 3 subjekty  k podání návrhu.

     

    Totéž platí i pro městskou budovu na ul.Čechova (květinářství, papírnictví atd.) – která vyžaduje výrazný zásah vzheldem ke stavu objektu. Konečně tak toto místo, které leží snad na nejvíce frekventovaném místě Šlapanic získá rozumnou podobu.

     

  • Připomínky k 2. návrhu ÚP do 23. 11.

    Ještě do 23. 11. lze podávat připomínky k 2. návrhu územního plánu Šlapanic (ÚP). Připomínky může podat každý. Podání je třeba učinit k pořizovateli ÚP, kterým je MěÚ Šlapanice, odbor územního rozvoje a správy majetku.

    Přehlednou informaci o stavu pořizování 2. návrhu ÚP, jeho základní koncepci podal zastupitelům a občanům zpracovatel návrhu ÚP, Ing. arch. A. Hladík. Vše naleznete na záznamu veřejného zasedání od 1:07 hodiny záznamu

    Kompletní dokumentace k projednávanému návrhu ÚP je již více než měsíc stále k dispozici na webových stránkách města ZDE.

    Po úpravě návrhu ÚP, ke kterému může dojít po této fázi společného jednání s dotčenými orgány, bude 2. návrh znovu vystaven a projednáván s veřejností při veřejném projednání. To lze očekávat v první polovině roku 2018.

  • Zvýšení počtu spojů trolejbusu Šlapanice – Brno

    Nárůst počtu občanů našeho města v průběhu posledních let klade i zvýšené nároky na dopravní obslužnost. Výhodou města je spojení městskou hromadnou dopravou přímo do centra Brna. S cílem podpořit hromadnou dopravu probíhala už delší dobu společná jednání našeho města s vedením města Brna, Dopravním podnikem města Brna a také s koordinátorem dopravy JMK Kordisem. Tato jednání nakonec přinesla výsledek v podobě výrazného navýšení počtu spojů trolejbusové linky 31 a tím i zkrácení intervalů mezi jednotlivými spoji. Nový jízdní řád na rok 2018 přinese kratší intervaly v průběhu celého dne:

     

    SOUČASNÝ STAV

    STAV 2018

    Základní intervaly (min.)

    Základní intervaly (min.)

    6:30–8:30

    14:00-18:30

    8:30-14:00  

     

     

    5:00-6:00

    18:30-21:30

     

    Nepracovní dny:

    7:30 – 21:30

     

     

    Nepracovní dny: 6:00-7:30

    Denně:

    21:30-23:00

     

    6:30–8:30

    14:00-18:30

    8:30-14:00  

     

     

    5:00-6:00

    18:30-20:00

     

    Nepracovní dny:

    7:30 – 21:30

     

     

    Nepracovní dny: 6:00-7:30

    Denně:

    21:30-23:00

     

    7-8

    15

    20

    30

    6-7

    10

          20

    v pracovní dny 10

    30

    Nutno ještě dodat, že město musí připlatit za toto navýšení spojů cca 1,15 mil.Kč ročně.

    Nový jízdní řád od 10. 12. 2017 naleznete ZDE.

     

    Pozn. Upraveno 9. 12. 2017

     

  • Nové hlášení požáru – jak to s ním vlastně je?

    Na městském fb i mezi občany se rozjela velká diskuse o novém hlášení požáru, které vyvolává velké emoce.

    Na jedné straně jsou tady výtky občanů k “nepřiměřené formě” hlášení, na druhé straně potřeby výstražného systému. Abychom pomohli faktům a obrousili emoce, pokusili jsme se vysvětlit některá témata z diskusí:

     

    1. Je to novinka? Podobný typ funguje i v jiných obcích (např. ve Střelicích).
    2. “Rozhlas” – nejedná o rozhlas, ale prioritně o výstražný systém. Nový rozhlas je bonus za to, že máme z dotace celý systém (rozhlas je služba navíc).
    3. “Proč nestačí informování hasičů pomocí sms?” – je pravdou, že sms se používá v řadě obcí, ale je to rizikové – sms nemusí přijít. K rozesílání krizových sms není na žádném chráněném kanále, jedná se o běžnou síť, kterou má nasmlouvanou HZS Jmk. Navíc jako jeden z mála krajských HZS poskytuje tento servis dobrovolným jednotkám a platí jej. Jinak bychom neměli na to vůbec nárok. Ovšem při výpadku sítě nejsou sms garantovány.
    4. “Siréna nevyburcuje lidi, aby vstali, takže je to zbytečné” – bohužel to tak dnes často je. Je ale třeba lidi vychovávat ke krizovým situacím, aby se šli kouknout, jestli se něco neděje právě vedle nich. V dnešní době “terorismu”, za který lze považovat i souseda, kterému “křupne v bedně” a vyhodí do luftu bytový dům. A je to lepší, než se probrat, až mi na dveře buší hasiči, aby mě vyvedli.
    5. “Proč se neponechala původní siréna?” – klasické houkání sirény je možné. Komentované považují hasiči za lepší, ať je na každou výstrahu jasné, co se děje. Pro obyvatelstvo je to srozumitelnější. Dosavadní sirény nezaručovaly slyšitelnost pro celé území rozrůstajících se Šlapanic. Nové hlásiče pokrývají svým dosahem podstatně větší, prakticky 100% plochu města.

     

    Proč tedy takové diskuse?

    • chybou bylo, že občané nebyli dříve informováni o této nové formě a první zkušenost vznikla v noci, kdy řada lidí nevěděla, jestli je válka – tomu se dalo předejít
    • průběžně probíhá přizpůsobování hlasitosti – zde ale je nutné, aby občané sami dávali vědět, jak systém funguje v jejich bydlišti v konkrétních domech
    • a také to samořejmě je o zvyku obyvatel – věřím, že časem již budeme považovat nový signál za normální, bez občanů vyladění systému nejde.

     

     

  • Kácení a výsadby na starém sídlišti Brněnská

    Volalo i psalo mně několik lidí, kteří jsou nešťastní z kácení stromů na “starém” sídlišti Brněnská. “Volili jsme Vás kvůli tomu, že sázíte stromy a Vy je teď kácíte.” My jsme ty stromy sázeli, je to jakoby nám brali naše děti” nebo “Ty stromy jsou naprosto zdravé.”

    Nechci se na tomto místě obhajovat. Kdo nás (Čisté Šlapanice)  zná, sázel spolu s námi stromy a pomáhal nám s péčí o ně, tomu musí být jasné, že nenecháme skácet žádný strom bezdůvodně a že pečlivě zvažujeme jakékoliv kácení. Na každý vzrostlý strom existuje vyjádření arboristů (odborných firem) o stavu stromu a nikdo nemá důvod si nic vymýšlet, kamuflovat nebo předstírat. A ano, při pohledu laika vypadaly některé stromy zdravě a až s odborným pohledem se objeví dutiny, zasychající vrcholy stromů, dřevokazné houby aj.

    Zadáním u sídliště Brněnská byla obnova staré a náhodně vysázené zeleně, po posouzení navrhli projektanti vykácení 27 stromů  a výsadbu 33 nových. Důvod kácení: špatný stav=možné ohrožení, konkurující výsadba =prosvětlení nahusto nasázených stromů. U pracovníků vodárenské společnosti jsme obhájili před skácením další vzrostlé stromy, které lidé v minulosti nasázeli do tras kanalizací, vodovodu. Budou se řešit, až nastane čas.

    Projekt jsme s lidmi v úvodní fázi projednali, akceptovali a zapracovali jejich připomínky do projektu. Upravený projekt jsme znovu ještě prošli s předsedy společenství bytových jednotek a následně ho dostali v papírové podobě i elektronicky do rukou, aby s ním seznámili obyvatele jednotlivých domů. I tak jsou lidé projektem v některých případech zřejmě překvapeni.

    Co s tím? Rezignovat a raději nic nedělat? Počkat, až stromy samy spadnou a pak je teprve nahrazovat novými? Nebo zeleň posoudit a nechat si poradit, jak na ni? Zvolili jsme druhou variantu péče, údržby a nové výsadby.

    Obdobnou situaci jsme již zažili u příprav lokality Jiráskova. Obavy z extrémního a zbytečného kácení jsou již snad překonány a nová výsadba postupně získává stále více příznivců.

     

    Co ale není v pořádku?

    • obrovská míra nedůvěry (vyžadování odborných posudků na “zdravé stromy”),
    • podezíravost (kácíte, potřebujete dřevo, budete stavět apod).

     

    Podaří se nám to postupně společně změnit? Doufám, že ano, protože v atmosféře nedůvěry, podezíravosti se pracuje špatně.

    A přitom základní otázka zní: “Co by město mělo ze zbytečného kácení stromů?”

    Michaela Trněná, starostka

    Vysadba ovocných stromů Bedřichovice 2017

1. stránka z celkem 11