Čisté Šlapanice za sebou mají dlouhou historii snahy o vyvážené informování v médiích města. V začátku naší činnosti občanského sdružení v roce 2009 jsme byli šokovaní skutečností, že jako jednotlivci či občanské sdružení nemůžeme ve Šlapanickém zpravodaji publikovat kritické články k činnosti města.
Tehdejší vedení města – starosta i místostarostové z KDU-ČSL, TOP09, ODS, ČSSD – se přímo podílelo na přípravě Zpravodaje a kritické články nepřipouštělo. Pokud ano, tak byl kritický text doprovázen objasňujícím článkem vedení města. Věcné vysvětlení by nevadilo, problémem byly osobní útoky a zkreslující informace, které tehdy vedení města do svých textů vkládalo. Cenzura Zpravodaje vyvrcholila zákazem publikování tzv. politických článků v roce 2012 (viz ZDE). Politické byly všechny články kritizující činnost vedení města. Tuto praxi posvěcovala i tehdejší Komise pro tisk (ZDE).
Po nástupu na radnici v roce 2014 jsme usilovali o změnu – od cenzury k otevřenosti. Z Komise pro tisk úplně zmizelo vedení města, starostka a místostarostové. Každý politický subjekt v zastupitelstvu získal v komisi své zastoupení. Pro vyjádření politických stran včetně opozičních byla vyčleněna část Zpravodaje. Své místo našly ve Zpravodaji i kritické názory občanů na činnost radnice. Přijata byla taková pravidla Zpravodaje, která tyto možnosti zaručila.
Dalším krokem mělo být ustanovení Výboru zastupitelstva pro informace a média. Tento krok jsme v minulém volebním období nedotáhli do konce – důvodem byly názorové rozdíly na stanovení odpovědností za vydávání Zpravodaje, kdy vedení města sice nese faktickou odpovědnost, ale do obsahu Zpravodaje zasahovat nemůže. Rozhodování bylo svěřeno komisi, ta však faktickou odpovědnost za Zpravodaj neměla.
Nyní v září 2019 byl Výbor zastupitelstva pro informace a média ustanoven. Výbor je obsazen po jednom zástupci z každého volebního subjektu v zastupitelstvu: ČŠ, Nezávislí, Změna, KDU-ČSL, ODS, TOP09 a také ČSSD, které se do zastupitelstva ve volbách nedostalo. Většinu ve Výboru tudíž mají opoziční uskupení a nesou tak velkou část odpovědnosti za vyváženost a kvalitu informací ve Zpravodaji. Vedení Výboru zastupitelstvo svěřilo paní Řezníčkové z opoziční ODS.
Praxe ve Zpravodaji od roku 2014 je rozmanitá, snahou redakce je publikovat všechny příspěvky, které obdrží. Redakce neřeší, jak něco zakázat (praxe do roku 2014), ale spíše úroveň jednotlivých příspěvků. Je třeba otisknout vše, co je redakci zasláno? Nebo má redakce povinnost provádět redakční činnost? Může a má chtít po autorech článků faktickou správnost, navrhovat úpravy titulků a obsahu článků tak, aby byly srozumitelné a čtivější? Nebude obviněna z cenzury? Má redakce zajistit informace i ke kritickým a politickým článkům ve stejném čísle? Poslední dva roky jsme vedli společné diskuze jak s komisí, tak v novém výboru, jak se s těmito otázkami vypořádat. Do značné míry však všechny zúčastněné strany zůstávaly ve svých stereotypech a nedařilo se nám mít otevřený pohled na věc. V často již jen politických diskuzích se nám začalo ztrácet to hlavní: smysl vydávání Zpravodaje – čtenáři a informační servis, který jim má Zpravodaj poskytovat.
K odblokování zažitých stereotypů a hlavně ke zlepšení naší praxe jsme proto pozvali pana Oldřicha Kužílka, který je uznávanou autoritou na vydávání radničních periodik. Dne 7. listopadu proběhl seminář na téma dobré praxe ve vydávání radničních periodik. Pozváni byli členové nového výboru pro informace a média (VIM), samozřejmě členové redakce a také zastupitelé.
Téměř tříhodinové společné setkání přineslo mnoho odpovědí na naše otázky. Úplně základní myšlenkou, kterou pan Kužílek vyslovil, je skutečnost, že je povinností redakce i výboru zajistit za veřejné peníze kvalitní informace k nastolenému tématu – a proto dává smysl, aby všechny informace byly na jednom místě, v jednom čísle periodika. Souběžně s tím je základní povinností redakce také udržet věcnost informací, tzn. bez vkládání hodnotících komentářů, ale současně poskytovat co nejkvalitnější informace a nechat na čtenáři, aby si z těchto informací udělal sám obrázek.
Stejně tak důležitá je správnost. Pokud redakce zjistí u autora faktickou chybu, je na ní, aby požádala autora o nápravu. Důležitá je včasná a kvalitní komunikace s autory. Pokud autor nápravu odmítá, je povinností redakce uvést správnou informaci.
Ve třech hodinách nebylo možné probrat vše, co nás při vydávání Zpravodaje trápí. Podstatná byla dobrá vůle všech účastníků semináře pracovat na co nejlepší podobě Zpravodaje pro čtenáře.
A co potěšilo? Dobré hodnocení Zpravodaje, které jsme od p. Kužílka během společné diskuze získali – ocenil podíl alternativních názorů, které Zpravodaj poskytuje. A je na další práci redakce a výboru, aby kultivovali kvalitu a úroveň poskytovaných informací čtenářům. Věřím, že jsme na dobré cestě.
Michaela Trněná
