Vážení spoluobčané,
občas se objevují dotazy a postesky: “Co na té radnici děláte, už jste tam rok a nic za Vámi není vidět”. Berte prosím tento článek jako podání odpovědi: kromě běžné činnosti a plánů pro naše město (viz ZDE) intenzivně uklízíme nepořádek z minulosti.
Jednu z našich doteď neviditelných činností, původem z roku 2002-2003, jsme zveřejnili na posledním zasedání města, kdy na pořad přišly městské byty na Švehlově. O co se jedná? Ve zkratce: pravděpodobně vysoce problematický a nezvládnutý projekt výstavby 24 bytů, který nyní odkrývá neplatné smlouvy mezi městem a nájemci a finanční ztráty pro město.
A podrobně: Město mělo v letech 2002-2003 zájem o postavení městských bytů, na profinancování výstavby nemělo dostatek financí a tak si „půjčilo“ část peněz od budoucích vlastníků. Půjčilo si formou „budoucí kupní smlouvy“ na byty, kdy občané složili celou kupní částku předem. Ta byla již tehdy bohužel podhodnocená, oplátkou město nabídlo velkorysý úrok ve výši 4, 65 % ze složené částky po dobu příštích 20 let. Tento úrok byl započítáván nájemcům coby nájemné. Nájemci tak v městských bytech neplatili nájemné, pouze inflační nárůst. Po 20 letech měly byty být bez dalšího převedeny do jejich vlastnictví.
V čem spočívá problematičnost těchto bytů pro město:
- město si žádným způsobem neošetřilo možný pokles úrokové sazby, ke kterému skutečně došlo. Finanční rozdíl rozhodně není zanedbatelný. Aktuální úrokové sazby zná většina občanů velmi dobře.
- Roční stárnutí bytů (odpisy) činí cca 1, 2 mil. Kč, do fondu oprav na toto stárnutí ale od nájemců přibývá ročně přibližně pouhých 100 000,-Kč. Snahu města o změnu v této oblasti v minulosti podle dostupných podkladů nájemci při jednání odmítli.
- Neošetřeny zůstaly i převody bytů a město tak roky na základě špatně postavených smluv pouze trpně přihlíželo, jak dochází k převodům městských bytů.
Při navrhovaném převodu bytu na Švehlově ulici v loňském roce jsme situaci předložili právníkům. Závěr právní analýzy zněl, že smlouvy vykazují závažné nedostatky – nejzávažnější je ten, že při nakládání s byty nebyly naplněny povinnosti vyplývající ze zákona o obcích a smlouvy jsou tak absolutně, od samého počátku neplatné. Vysoce znepokojivý závěr jedné advokátní kanceláře jsme nechali ověřit ještě druhým posudkem. Bohužel se stejným výsledkem. Nastalo hledání řešení svízelné situace, kdy setrvávat v neplatných smlouvách jak pro město, tak pro občany je nemožné. Závažný byl i fakt, že zpracovaný znalecký posudek na ceny bytů uvedl, že ceny bytů byly v roce 2003 podhodnoceny, tržní hodnota nyní v roce 2015 je výrazně vyšší. Rozhodnutí bylo jasné: situaci je třeba řešit s ohledem na povinnosti a zájmy města i nájemců a nalézt řešení, které bude společným východiskem ze situace.
Nejzávažnějším faktem, který město muselo zohlednit, je situace nájemců, budoucích vlastníků bytů. V roce 2003 přistoupili na podmínky města, které pravděpodobně netvořili, pouze akceptovali. Postupovali v dobré víře ve správnost aktu, s důvěrou v město. Při projednání celé záležitosti na veřejném zasedání tyto důvody zazněly včetně výtek vůči postupu městu v roce 2003, každopádně postup města všichni zúčastnění akceptovali s nadějí na zisk bytu a stali se tak druhou smluvní stranou. Kupní ceny složili předem za určených podmínek a svoje závazky vůči městu plnili. Na zasedání zazněly výtky směrem k nízké kvalitě bytů, která má dle vyjádření nájemců dopad i na kvalitu bydlení. Zaznělo ale bohužel i to, že nájemci si mezi sebou údajně převáděli byty za částky výrazně vyšší, než předkládali městu ve schvalovaných převodech, což je situace, kterou město za daných smluvních podmínek nemohlo ovlivnit. Rozhodnutí o převodech bytů či částkách spočívalo výhradně a pouze na jedincích, kteří do této situace vstupovali s plným vědomím, dobrovolně a na svou vlastní odpovědnost. Město respektovalo předkládané smlouvy, které obsahovaly původní ceny z roku 2003.
Druhým, neméně závažným faktem je skutečnost, že město je povinno pečovat o svěřený majetek s péčí řádného hospodáře. Současné zastupitelstvo, které rovněž na celé situaci nenese žádnou vinu, nelze v žádném případě uvádět do situace, že bude bez podstatného důvodu prodávat městské byty pod cenou.
S ohledem na tato nejzávažnější fakta bylo zastupitelstvu navrženo souhlasit s okamžitým prodejem bytů do vlastnictví současných nájemců s tím, že s ohledem na to, jakým způsobem celá situace vznikla, by bylo vhodné respektovat tržní ceny k roku 2003. Pro nájemce by to mohlo znamenat doplatek podle velikosti bytu v rozmezí cca 150 000 – 200 000 Kč. Získali by tak byty za ceny platné v roce 2003. Navržená částka je přitom řešitelná, nikoliv fatální. Je samozřejmé, že nájemci přinesou i svou vlastní argumentaci a situace se bude řešit dohodou o narovnání, se kterou musí souhlasit obě strany. Porovnání cen viz bod 7A, 9.zasedání – podkladový materiál ZM.
Většina zastupitelů pochopila závažnost situace i fakt, že nelze setrvávat v neplatných smluvních vztazích a dala zelenou navrhovanému řešení situace.
K vlastnímu průběhu zasedání připojuji svůj komentář: S povděkem kvituji velmi kultivované chování nájemců z městských bytů, kteří adresovali zastupitelům dopis, vysvětlili své námitky a požádali o společné řešení problému. Již na zasedání jsme avizovali i přítomným nájemcům, že situaci chápeme jako společný problém a jako k takovému k němu přistupujeme. Je to zřejmé i z navrženého postupu řešení.
Naopak za neuvěřitelné chování vůči zastupitelstvu i občanům a přítomným nájemcům považuji chování a vystoupení zastupitelů Ivana Vavra ze subjektu KDU-ČSL a Pavla Horáka a Jana Zycháčka z TOP 09 (oba původně členové Hnutí pro rozvoj Šlapanic), kteří hovořili o „aroganci moci nebo podvodu na lidi“. Proč jsem byla zaskočena? Protože zástupci právě těchto subjektů celou situaci v roce 2002 a 2003 způsobili. Projekt nastartoval do této podoby V. Horák (KDU-ČSL) v roce 2002 a pod smlouvami a řešením celé situace je podepsán Jan Střechovský z Hnutí pro rozvoj Šlapanic, kde mu pánové Pavel Horák a Jan Zycháček sekundovali, než přešli do T0P09. Zástupci KDU-ČSL a TOP09 také měli dvě volební období, kdy mohli a měli situaci řešit a ne ji nechávat „vyhnít“, jak bylo jejich zvykem. Výroky J. Zycháčka o lidech na ulici nebo H-systému nelze hodnotit jinak než jako pokus o vyvolání paniky u nájemců – u zastupitele města je tento způsob jednání na pováženou. Tito pánové měli naopak za své spolustraníky a subjekty vystoupit a pokorně se lidem omluvit a přislíbit, že udělají vše pro rychlé a korektní řešení situace.
Po roce našich snah o kultivaci společně sdíleného politického prostoru, je to jednoznačné sdělení ze strany KDU-ČSL a TOP09 – na řešení problémů, které způsobili, se podílet nechtějí a nebudou a dokonce se pokoušejí získat politické body na svých vlastních chybách.
Ocenit lze chování zastupitelů, kteří situaci nezpůsobili, nezavinili, přesto chápou, že dělat mrtvého brouka v této situaci nemůže nikdo, kdo skutečně respektuje zákony.
Zastupitelstvo svým rozhodnutím učinilo první krok k narovnání celé situace, navržený postup je z pohledu města kompromisním řešením pro obě zúčastněné strany, jak pro nájemce, tak i město. Město ponese náklady na právní zajištění procesu, znalecké posudky, přípravu smluv. Má vyčleněného pracovníka úřadu, který se bude lidem věnovat. Připraveno k jednání je i vedení města. Celý proces nápravy zabere jistě minimálně rok, bude odebírat kapacity zaměstnanců města i samosprávy, o financích nemluvě. Dluh, který po sobě KDU-ČSL a TOP09 (původní členové Hnutí pro rozvoj Šlapanic) zanechali, narůstá. Pozitivním výsledkem pro nájemce by mělo být získání bytů do vlastnictví za nezpochybnitelných podmínek.
Město tuto zátěž samozřejmě zvládne jako mnoho dalších, neviditelných dluhů, které tu zůstaly a věříme, že postupně s podporou občanů se nám ho podaří zbavit neblahého dědictví minulosti.
Michaela Trněná