V srpnu byly osloveny tři subjekty/architekti, aby zpracovali ideový návrh úprav významného šlapanického místa – parku Riegrova. Park Riegrova vybrali šlapaničtí občané jako místo významné pro Šlapanice už v roce 2014 během tvorby pocitových map.
Pocitové mapy organizovaly Čisté Šlapanice s cílem získat mapu míst, které jsou pro šlapanické obyvatele z různých důvodů důležité a kterými by se město mělo podrobněji zabývat, a upravit je tak, aby dobře sloužily občanům. Více informací o pocitových mapách najdete na stránkách našeho projektu Mluvme spolu, Šlapanice. A mimochodem: Šlapanice měly své pocitové mapy dokonce o dva roky dříve než Brno viz ZDE 🙂
Park je pro Šlapaňáky jednoznačně mimořádným místem, které se využívá k téměř neuvěřitelně široké škále aktivit – od prostého pobytu v parku s jeho přirozenou přírodní kulisou, po nejrůznější šlapanické akce jako jsou Šlapanické slavnosti, různé společenské večery nebo již tradiční Karneval, Hasičina, dětská odpoledne či farmářské trhy nebo novoroční ohňostroj, bruslení, fotbálek a spoustu dalších organizovaných i neorganizovaných činností.
Při tvorbě zadávací dokumentace jsme se opírali o připomínky občanů nasbírané v pocitových mapách i o připomínky organizátorů akcí v parku: ty nejčastější se týkaly nevlídných betonových zídek bez možnosti posezení pro občany. Původní dřevěné lavičky, které dotvářely přirozený přírodní amfiteátr byly v minulosti odstraněny a nahrazeny “chlívky” pro posezení. Bohužel sedět zde lze jen, když organizátoři dovezou lavičky a stoly. Jako nedostatečné se jeví i stávající pódium, které účinkující nechrání ani před sluncem, ani před deštěm a neposkytuje jim ani potřebné zázemí.
Oslovení architekti budou mít nyní dva měsíce na to, aby se pokusili navrhnout takové úpravy, které nejen vyřeší organizační trable, ale snad i pozvednou park natolik, aby byl ještě příjemnějším místem k pobytu, než je nyní. Koncem září obdrží město tři ideové návrhy, které bude posuzovat hodnotící komise složená nejen z odborníků, ale i zástupců města. Jediným kritériem je kvalita a komplexnost návrhu, autor vybraného návrhu pak bude pokračovat ve zpracování projektové dokumentaci.
Park Riegrova je pro nás také určitou školou fungování veřejných zakázek – okamžik, kdy si veřejný zadavatel, tedy město, chce vysoutěžit několik návrhů, aby měl z čeho vybírat, přímo navádí k uspořádání architektonické soutěže. Ta ovšem spadá pod patronaci České komory architektů, vyžaduje si schvalovací procesy, nominace hodnotící komise/poroty a mnoho dalších procesů, které v souhrnu znamenají téměř jistě rok a půl od začátku celého procesu po získání návrhů. S tím souvisí samozřejmě i úměrně vysoké náklady jen na architektonickou soutěž samotnou. Logicky z toho vyplývá, že architektonická soutěž dává smysl pouze pro významné a investičně náročné projekty (velké školy, náměstí měst nebo třeba areál, jakým je v současnosti ICEC 🙂 , nikoliv menší projekty jako je třeba městský park.
Hledali jsme vhodnou formu soutěže, abychom získali kvalitní návrhy i pro tento menší projekt, ale bohužel jsme mimo jiné ztratili 2 měsíce čekáním na vyjádření České komory architektů k zadávací dokumentaci, po urgencích o vyjádření jsme nakonec zvolili jinou formu – veřejné zakázky malého rozsahu se třemi vybranými kancelářemi, architekty. Věříme, že i tato zmenšená forma architektonické soutěže přinese kvalitní návrhy úprav parku.
Musím říci, že i přes výše uvedené peripetie, se nesmírně těším na výsledné návrhy 🙂
Michaela Trněná
