Možná ne všichni občané našeho města vědí, že na katastru Šlapanic se nachází skládka nebezpečného odpadu. Byla založena v roce 1992 v místě bývalého dobývacího prostoru cihelny TONDACH, s.r.o.
První, kdo tehdy proti skládce protestoval, byli učitelé základní školy, kteří sepsali petici a upozorňovali na vzájemnou blízkost skládky a školy s mnoha sty dětmi. Tehdejší vedení města však vše smetlo ze stolu a argumentovalo finančním ziskem. Dnes, po dvaceti letech, se obavy učitelů potvrdily.
Od letošního jara začal trápit obyvatele ulic Na Zahrádkách, Za Humny, Slunné, Hřbitovní, Akátové a dalších přilehlých, ale i vzdálenějších částí města nesnesitelný zápach. Objevuje se obvykle ráno a večer, někdy i během dne v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách. Nutí občany uzavírat se doma, způsobuje pálení očí a poleptání nosní sliznice.
Proto byla na zářijovém zastupitelstvu předána stížnost, pod kterou se podepsalo přes sedmdesát občanů. Žádali v obavě o své zdraví okamžité řešení situace a nápravu.
Vedení města v písemné odpovědi přiznalo, že odstranění tohoto závadného stavu může trvat roky. Navrhlo drobná opatření – výsadbu stromů, budování hrázek, ale ta jsou zcela neúčinná a bezpředmětná. Na základě měření emisí přímo v tělese skládky akreditovanou firmou, kterou zajistilo město, bylo totiž zjištěno: Jedná se o toxický plyn amoniak (čpavek), který je lehčí než vzduch. A navíc ve velmi vysokých koncentracích.
V této vážné situaci nezbývá nic jiného než se obrátit na odborníky. Ti shodně radí jediné. Překrýt tu část skládky, kde je uložen toxický odpad, vrstvou jílové zeminy. Řešení jednoduché a poměrně levné, především proto, že hlíny je v místě skládky dostatek.
Jak bylo totiž zjištěno, zdrojem zápachu je struska z druhého tavení hliníku, která podle Zákona 185/2001 O odpadech nesmí být v této formě ukládána na povrch skládky. Navíc reaguje s vodou, která tvorbu plynu ještě podporuje.
Vedení města po zjištění těchto skutečností požádalo o změnu provozního řádu skládky a slíbilo, že v co nejkratším možném termínu bude odpad zavezen a ovzduší v tělese skládky nadále monitorováno.
Čas totiž plyne a my občané máme obavy o své zdraví. Podle zákona 86/2002 Sb. O ochraně ovzduší nejsme povinni inhalovat toxické plyny, tím spíše, že lokalita Šlapanic je zařazena do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Samozřejmě chápeme, že skládka je velkým zdrojem financí pro naše město (z těchto peněz bylo například postaveno zdravotní středisko), ale vše musí mít své meze.
Na závěr jen pár faktů o skládce, která je vedle TONDACHU s nejnižším komínem v republice evropskou raritou.
– Ochranná pásma emisí do ovzduší: Nejsou v odpovídajícím rozsahu stanovena a porušují ČSN 838030, která definuje výstavbu a provoz skládek.
– Monitoring emisí a zápachu: Na základě závěrů odborného posudku není předpoklad, že by skládka zapáchala nebo cokoli emitovala do ovzduší.
– Skládka nebezpečného odpadu musí být ze zákona trvale odvodněna: V našem případě je v tělese skládky 7m mocný sloupec vody, který způsobuje vyluhování odpadu.
Zákon stanoví, že skládka nebezpečného odpadu má být založena v minimální vzdálenosti 500 m od trvale obytné zástavby, a to ještě při zvážení geomorfologických, klimatických a odtokových poměrů dotčené oblasti. Realita je taková, že stavební úřad povolil před několika léty další výstavbu nových rodinných domů ve vzdálenosti 250 m od skládky.
Škoda jen, že energie a prostředky vynaložené na semináře o životním prostředí pořádané vedením města nejsou zaměřeny na konkrétní skutečné problémy týkající se Šlapanic.