Rada města Šlapanice

Masarykovo nám. 100/7

664 51 Šlapanice

 

Šlapanice, dne 20.3.2013

Podnět k projednání, prošetření a zjednání nápravy

 

Na základě skutečností zjištěných při exkurzi zastupitelů na úpravně skládkové vody a skládce nebezpečného odpadu a na základě dalších následujících zjištění podáváme do rady města (projednání na Valné hromadě Sateso, s.r.o.)

PODNĚT

 k projednání, prošetření a zjednání nápravy u níže uvedených bodů.

Exkurze (pro informaci):

Dne 1.3.2013 od 16,30 do 18,00 hod. proběhla exkurze v úpravně skládkové vody a tělese skládky Šlapanice.

Účastníci:

SATESO, s.r.o.: MS Novák, jednatel a Jun, vedoucí

ASIO, s.r.o. – dodavatel BAT technologie: jméno neuvedeno

Zástupci MěÚ.: MS Horák, Babušík, Kopecký

Zastupitelé: Jáchymiáková, Králová, Řezníčková, Trněná, Charvát, Mrkvica, Tesařík.

Body jednání:

1.  Úpravna skládkové vody. V rámci technologie úpravy skládkové vody je zařazena její aerace, při které dochází k uvolňování těkavých látek z vody, zejména amoniaku. Tyto látky jsou vypouštěny do volného ovzduší, přičemž ani kvalita a ani množství plynných látek vyfukovaných do ovzduší nejsou po dobu zkušebního provozu žádným způsobem detekovány. Vedením Sateso bylo konstatováno, že technologie úpravy s filtrováním vyfukovaných látek nepočítala. Toto tvrzení je velmi zvláštní, protože v letech 2008 až 2011, kdy se s VAS o vypouštění do kanalizace jednalo se s řešením počítalo.

Poznámka: Amoniak (čpavek) patří mezi nejrozšířenější NEBEZPEČNÉ látky. Je lehčí než vzduch vyjma aerosolů (s vodou nebo vzdušnou vlhkostí), které jsou těžší než vzduch. Analýza Geotest (2012) uvádí 324 mg.l-1 amoniakuve skládkové vodě. Jestliže je výkon úpravny vody  8760 m3/rok, bude vypuštěno do ovzduší téměř 2,8 t amoniaku ročně.

Návrh opatření:

a) okamžitá instalace zařízení s vhodnou technologií odstraňující nebezpečné látky z výfuku úpravny skládkových vod do ovzduší. Týká se i zkušebního provozu úpravny

b) okamžitá a pravidelná měření množství a kvality (homologovanými a kalibrovanými přístroji) vyfukovaných látek do ovzduší během zkušebního provozu

c) dtto v minimální periodicitě projednané s kompetentními orgány při plném provozu zařízení

d) požadavek na měření množství a kvality vyfukovaných látek do ovzduší projednaný s kompetentními orgány vnést do stěžejních dokladů skládky

e) dokladovat záznamy měření množství a kvality vyfukovaných látek do ovzduší ve stěžejních dokladech skládky

2. Zkušební provoz úpravny skládkové vody. Dle konstatování dodavatele i provozovatele je zařízení úpravny ve zkušebním provozu od listopadu 2012 a potrvá cca 1 rok. Zkušební provoz probíhá tak, že pracovník dodavatele zařízení a technologie (údajně BAT) spustí zařízení na omezenou dobu, odebere vzorky výstupní vody a pošle je kompetentnímu orgánu k otestování. Za cca 20 dnů jsou k dispozici výsledky, na jejichž základě pracovník upraví technologické parametry úpravny a opět spustí zkušební provoz. V mezidobí úpravna nejede. Ke dni exkurze 1.3.2013 proběhl uvedený zkušební cyklus asi 3x. K dispozici nebyl Provozní deník zkušebního provozu úpravny, takže nebylo možné zjistit ani počet uskutečněných cyklů ani parametry vstupní a zejména vypouštěné vody. Nebylo možné tedy zjistit ani trend, jakým se parametry vypouštěné vody odchylují či přibližují zadání. Z v. u. nelze naprosto odhadnout skutečnou délku a kvalitu zkušebního provozu.

Návrh opatření:

Bezodkladně projednat jak s dodavatelem, tak s kompetentním orgánem testující vzorky zkrácení dosavadních lhůt s cílem co nejdříve úspěšně ukončit zkušební provoz úpravny a nastolit plný provozní režim úpravny.

Poznámka: prodlužování zkušebního provozu (tzn. nečerpání skládkové vody) musí nutně vést ke zvyšování hladiny skládkové vody.

 

3.Výše hladiny skládkové vody. Hladina skládkové vody je měřena s přesností na 10 cm.. Tato přesnost je nedostačující (10 cm = v přepočtu 780 m3 vody, což je přibližný měsíční výkon úpravny), ale pochopitelná z technologie měření (provaz se závažíčkem). Propočet: Plný výkon úpravny je 24 m3 vody za 24 hod., tj. 8760 m3/rok. Plocha skládky je 26 000 m2.. Průměrný roční úhrn srážek ve Šlapanicích je v rozmezí 500-600 mm/rok (ČHMÚ Tuřany), tj. 13 000 m3/rok (brána dolní hranice srážek, tj. 500 mm/rok a počítáno s odparem 15%). Roční rozdíl mezi objemem vyčerpané a srážkové vody je 4240 m3 ve prospěch atmosférických srážek. Výsledek ukazuje na tendenci zvyšování hladiny skládkové vody i při plném běhu úpravny a navozuje otázku „co s ní ?“. Otázkou je dále přesnost měření, pokud je v roční zprávě o monitoringu skládky GEOtest (2012) uveden jiný údaj o odměrném bodu  než jaký je uváděn v Provozním řádu skládky. Například dne 29.5.2012 byla naměřena výška vodního sloupce ve skládce 7,64 m, v době terénního měření při exkurzi 1.3.2013, tj. o 9 měsíců později 7,68 m. I tento mírně rostoucí trend (z pohledu provozovatele skládky relativně příznivý) je však pozornosti hodný. Pokud se totiž nečerpá skládková voda do úpravny a skládka je vystavena dlouhodobě povětrnostním srážkám, měla by hladina narůstat každým rokem přibližně o více jak 50 cm. Z dlouhodobé sledovanosti a vývoje úrovně hladiny skládkové vody, která kolísá pouze v „nepatrném“ intervalu, lze položit otázku , jak byla skládková voda od založení skládky v r.1992 až do přelomu let 2006-2007 průběžně likvidována, nebo je snad skládka „děravá“?. (Poznámka: Neexistují měření v sestavě objektivních monitorovacích objektů, která by prokazatelně potvrdila/vyvrátila tuto domněnku).

Návrh opatření:

a) ověřit, který údaj o odměrném bodu je správný, případně provést nové geodetické zaměření

b) měření hladiny skládkové vody provádět odpovídajícím kalibrovaným hladinoměrem

c) vyvodit závěr z nepatrného kolísání hladiny. Není-li voda čerpána jinou cestou než kropením a vedením do úpravny, tak se nabízí i možnost netěsnosti skládky. Průkaz těsnosti/netěsnosti skládky provést měření v soustavě nových zkušebních vrtů situovaných za pláštěm skládky (mimo těleso skládky), na její odtokové linii

d) zveřejnit informace o částečném uzavírání skládky (etapy, termíny, investiční náročnost,…)

e) prověřit a doložit, jakým způsobem byla skládková voda do roku 2007 průběžně likvidována

4. Zápach ze skládky. Od léta 2012 začal trápit obyvatele přilehlé části města nesnesitelný zápach. Objevoval se obvykle ráno a večer, někdy i během dne v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách.

Na jednání zastupitelstva v září 2012 byla předána stížnost na zápach, pod kterou se podepsalo přes sedmdesát občanů. Žádali v obavě o své zdraví okamžité řešení situace a zjednání nápravy. Na základě měření emisí přímo v tělese skládky akreditovanou firmou bylo zjištěno, že se jedná o toxický plyn amoniak (čpavek). Potvrdilo se, že zdrojem čpavého zápachu je struska z druhého tavení hliníku, ukládaná na skládku (návoz firmou Remet). Jednalo se o odpad, který reaguje s vodou. Při tomto procesu vznikají plyny, které v kritických koncentracích mohou tvořit výbušnou směs amoniaku, vodíku a metanu. Podle Zákona 185/2001 Sb. O odpadech, respektive dle Vyhlášky 294/2005 Sb. Ministerstva životního prostředí, upřesňující nakládání s odpady, nesmí být v této formě takovýto odpad na povrch skládky vůbec ukládán. Dle sdělení jednatele Sateso bylo navážení firmou Remet zastaveno, k čemuž sdělil vedoucí Sateso, že Sateso přijde o cca 3,3 mil. Kč/rok. Odpad firmy Remet byl překryt, i když ne zrovna vhodným materiálem tzv. podsítným, což byla směs drtě a prachu nehašeného vápna). Monitoringem, který byl realizován na dvou místech ve městě a přímo v tělese skládky bylo zjištěno, že výsledná hodnota 24 hodinového průměru týdenního měření je pouze 26 mg.m-3 amoniaku a dle konstatování vedení města nebyl tímto překročen limit  50 mg.m-3 amoniaku v ovzduší. Poznámka: pokud nebyl dříve na skládce čichově amoniak zjištěn, byla buď změněna nebo nedodržena technologie ukládání, nebo byl na skládku navezen odpad v nevhodné formě.

Návrh opatření:

a) přijmout opatření (zpřísnění) k zamezení návozu obdobných materiálů na skládku

b) jednat s firmou Remet a s dalšími kompetentními orgány s cílem zjištění skutečných

parametrů navezeného materiálu na skládku, případně vyvodit odpovědnost

c) překrýt navezený materiál firmou Remet zhutněnou jílovitou zeminou v dostatečné

vrstvě

d) pokračovat v monitoringu emisí přímo v tělese skládky

5. Pásmo hygienické ochrany (PHO). PHO bylo stanoveno v květnu 1996, kdy nabylo právní moci Rozhodnutí č.4/96  Stavebního úřadu města Šlapanice. Od té doby se změnil charakter skládky (nebezpečný odpad) a plocha skládky, ale dále úpravnou skládkové vody přibyl další zdroj znečištění.

Návrh opatření:

Neodkladně zadat akreditované firmě vypracování podkladů pro rozhodnutí o nových hranicích PHO

6. Zahoření skládky. V noci z pátku 8.3. na sobotu 9.3.2013 byl nahlášen požár (II.stupeň požárního poplachu) skládky v rozsahu cca 20 x 50 m. Hašení se zúčastnilo 10 hasičských sborů včetně šlapanického. K požáru byla přizvána chemická jednotka, protože hrozila obava z otravy toxickými látkami. K překročení zdraví ohrožujících limitů údajně nedošlo. Požár byl ještě v noci zlikvidován, v sobotu 9.3.2013 však šel znovu ze skládky kouř a požár byl vodou zlikvidován. Deklarovanou příčinou zahoření bylo nehašené vápno. To nedává smysl, protože vápno samo o sobě není hořlavé. Příčinou bylo buď nevhodně skládkované – nedodržení technologie ukládání a manipulace s odpadem (tzn. vápno nutno ukládat odděleně od inertních, avšak hořlavých materiálů) – nebo nedostatek (nestanovení – „díra“) v technologii ukládání.

Návrh opatření:

a) vzhledem k předejití dalšímu možnému zahoření zjistit neodkladně skutečnou příčinu a provést nápravná opatření.

b) v případě nedodržení technologie skládkování vyvodit patřičnou odpovědnost

7. Zabezpečení skládky. Při exkurzi zastupitelů se vedení Sateso zmínilo o vnikání nepovolených osob na skládku, přičemž na skládce je služba ostrahy 24 hod./den.

Návrh opatření:

a) zabezpečit skládku oplocením (dokončit oplocení)

b) zpřísnit pravidla ostrahy skládky.

 

Požadavek 1: výsledky projednání, prošetření a zjednání nápravy (vč. etap, termínů a financí) sdělit písemně v termínu dle zákona o obcích minimálně autorům podnětu.

Požadavek 2: v rámci seminářů o ŽP zařadit do běhu skutečné problémy, které narušují ŽP ve Šlapanicích i se zřetel na OZKO. Navrhuje téma:  skládka, ICEC, ale i Tondach, Impact, Vatex apod.

Ing. Mrkvica a RNDr. Tesařík, zastupitelé města Šlapanice