O snaze města převzít areál ICECu do svého vlastnictví a dosáhnout tak především vyřešení kontaminace, která se šíří obytnou zástavbou píšeme opakovaně: jedná se totiž o důležité téma – důležité rozhodnutí města.
K otázce ICECu se objevily otázky, na které se pokusíme odpovědět:
Referendum: V tak zásadní otázce jako je ICEC, měly Šlapanice uspořádat referendum.”
V otázce získání areálu do vlastnictví města a snahy o definitivní vyřešení kontaminace panuje ve Šlapanicích poměrně vzácná a mimořádná shoda, jak mezi občany, tak mezi politiky. Už dlouhá léta město deklaruje snahu o získání areálu do svého vlastnictví a nikdy se k němu neobjevily ze strany občanů negativní reakce, opačné názory apod. Areál a řešení kontaminace měly ve svých volebních programech prakticky všechny významnější volební subjekty (viz KDU: “projekčně připravíme návrh nového městského centru v areálu bývalých papíren “, stejně tak TOP09). Proto jsme v tomto případě otázku referenda vůbec neotevřeli.
Překvapivě ji otevřel subjekt TOP09 v prosinci 2016, tedy po cca 2 letech poměrně intenzívního směřování zastupitelstva k nákupu – časový prostor k návrhu referenda a jeho projednání byl v průběhu těchto 2 let více než dostatečný. Proto se chování TOP09 jeví jako spíše obstrukční záležitost, než skutečný zájem o uspořádání referenda.
Podobně zkušení politici vědí, kolik času je potřeba na přípravu referenda, musí být schopni uvažovat v delším časovém horizontu než 1 měsíc. Mohli tedy návrh na uspořádání referenda předložit zastupitelstvu v průběhu roku 2015 nebo 2016. Neudělali nic.
Areál je předražený, kupme ho za symbolický 1 milion s ohledem na zátěž
Areál je v současnosti výdělečný, čistý zisk po odečtení nákladů z něj činí více než 2 mil. Kč ročně. Ekonomicky uvažující subjekt neprodá svůj majetek, ze kterého má pravidelný příjem, za symbolickou částku. Jen proto, že si to myslí někteří zastupitelé.
Proto si také město nechalo stanovit cenu výnosovou – bez zohlednění ekologické zátěže. Proč? Protože jsme chtěli reálně jednat o ceně, a ne jen předstírat aktivitu, která nikam nemůže vést. Znalecký posudek stanovil hodnotu na 20 mil. Kč.
Za zmínku stojí poměrně zásadní otočka zastupitelů KDU-ČSL a TOP09, kteří ještě v minulém volebním období byli připraveni vydat z městské pokladny desítky milionů Kč za nákup areálu, třeba i ve spojení s investorem, viz Zpráva ČT z roku 2010. Nyní se jim zdá vyjednaných 21, 5 mil. Kč příliš.
Pan Pavel Horák (TO09), bývalý místostarosta, uvedl na společném jednání zastupitelů, že dle jeho informací se v minulosti mohlo jednat o 50 mil. Kč, později o 30 mil. Kč. Na vyjednání symbolické ceny 1 mil. Kč za areál a “donucení firmy” k prodeji z pozice města přitom měli členové KDU-ČSL spolu s TOP09 dlouhých 8 let, kdy byli ve vedení města. Výsledek jejich aktivit za těchto 8 let lze bohužel shrnout jedním číslem: 0.
Nechceme pokračovat v této strategii slibů a planých řečí, a především v odkládání problémů na budoucí generace.
A co kontaminace území, stát přece firmu donutí…
Odpovědnost za starou ekologickou zátěž v očích všech zúčastněných nese stát, který se v ekologických smlouvách zavázal k financování sanací. Ty byly podhodnocené. Reálně všechny státní orgány vědí, že nemohou spravedlivě požadovat, aby nabyvatelé území se starou ekologickou zátěží (s příjmem 2 mil. nebo i méně ročně) investovali do odstranění zátěže desítky až stovky milionů Kč. Nabyvatelé se brání spory se státem viz obdobný případ firmy SAP Mimoň. Podobných areálů je v republice mnoho a tato situace se jeví nyní bezvýchodně pro obě strany. Firmy se již začaly aktivně bránit a budou v tom pokračovat. Definitivní slovo v otázce odpovědnosti za ekologické zátěže tak pravděpodobně bude mít soud.
Bude Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Šlapanice pokutovat?
Nebude. ČIŽP vydala na areál rozhodnutí, podle kterého je firma ICEC Šlapanice povinna do 31. 12. 2018 odstranit zátěž z území na stanovené limity dle schváleného projektu. Pokud je firma nenaplní, může ČIŽP udělit pokutu. Ta může být ve výši 0, 5 mil. Kč. Pokud ICEC ale udělá kroky směřující k nápravě v rámci svých možností, nebude mít ČIŽP jinou možnost než rozhodnutí prodloužit nebo na návrh ICECu změnit, a to bez udělení pokuty. Podobný “správní taneček” může pokračovat další dlouhé roky bez definitivního řešení.
Při získání ICECu do vlastnictví města bude muset dojít ke změně rozhodnutí ČIŽP na jiného vlastníka. Lze spravedlivě požadovat, aby ČIŽP novému nabyvateli poskytl přiměřenou a dostatečnou lhůtu. Město se tedy v případě odkupu areálu nemusí obávat pokuty ze strany ČIŽP. Naopak s ČIŽP je třeba jednat a připravit nové, přiměřené rozhodnutí.
Neznáme stav lokality!
Stav lokality je znám velmi dobře, po celou dobu od zahájení sanačních prací v roce 1998 je lokalita monitorována odbornými firmami a pod dozorem ČIŽP. V areálu a jeho okolí je síť kontrolních vrtů, ze kterých jsou pravidelně odebírány vzorky. Na základě těchto dat byla také zpracována projektová dokumentace na sanaci v roce 2010, která prošla i oponenturou.
Za jediný rizikový moment tak lze považovat skutečnost, že vrty nebylo možné umístit pod základy budov. Proto bude obraz areálu úplný až po jejich odstranění. Dle vyjádření odborníků je ale stav a obraz lokality víceméně setrvalý a nic nenaznačuje tomu, že by mělo dojít k zásadnímu překvapení viz vyjádření níže.
Nevíme, kolik nás to bude stát?
Nevíme to přesně, to by mohl říci jen projekt. Máme však kvalifikované odhady odborníků a Ministerstva financí. Nejjednodušším měřítkem by mohla být projektová dokumentace z roku 2010, která náklady na sanaci vyčíslila na 117 mil. Kč bez DPH, tedy 140 mil. Kč s DPH. Ta je sice 7 let stará, ale čas pracoval ve prospěch města a občanů, protože odborníci odhadují 30-50% snížení nákladů tohoto projektu vzhledem k poklesu cen a pokroku technologií. Mohli bychom se tedy pohybovat kolem 70 mil. Kč, což odpovídá i vyjádřením dvou nezávislých odborných firem viz níže.
Město musí v případě koupě areálu provést průzkum lokality dle svých požadavků a v souladu s metodickými pokyny MŽP, a dle výsledků průzkumu a dle svých potřeb revidovat starý nebo připravit nový projekt sanace areálu.
Vyjádření odborného řešitele pracujícího pro MF ČR z firmy AQD – Envitest Ing. M. Crona, naleznete ZDEAQD-envitest_Slapanice_vyjádření pro město. (odhad nákladů na sanaci: 40-60 mil. Kč)
Vyjádření firmy EPS biotechnologie, která se v lokalitě pohybuje posledních 5 let, naleznete ZDE:EPS_info_pro_MeU_Slapanice_o_aktualnim_stavu_ICEC . (odhad nákladů na sanaci: 50-70 mil. Kč)
Šlapanice to zruinuje!
S kupní cenou 21, 5 mil. Kč a odhadovanými náklady 70 mil. Kč na sanaci je řeč cca o 90 mil. Kč, pokud i budeme uvažovat další 20 milionovou rezervu, dostaneme se na 110 mil. Kč. Pro porovnání: město má za sebou rekonstrukci základní školy, na kterou si vzalo 82 milionů úvěr. A díky dobrým příjmům i dobrému hospodaření je schopno tuto zátěž (v případě ICECu pravděpodobně rozloženou do více let) zvládnout bez toho, že by ohrozilo svůj běžný chod.
Zatížíme další generace!
Obavy pramení pravděpodobně z toho, že v minulosti město usilovalo o sanaci tzv. “dočista”, kterou odborníci odhadovali na 0, 5 mld. Kč. Tato varianta je nereálná nejen z finančního pohledu, ale i z pohledu samotného provedení, které by mohlo mít závažné dopady na obyvatele. O tuto variantu tedy město již usilovat nebude. Jsme zastánci toho, aby město provedlo co nejrychlejší opatření a co nejdříve, aby se kontaminace nešířila dál. Úplně základní opatření (ohraničení území směrem k Říčce a k Tyršově) dokáže město zvládnout i samo. Další generace tedy naopak budou zatíženy v případě, že město nezasáhne.
Ve středu 1. 3. 2017 tak buď šlapaničtí zastupitelé budou jednat ve veřejném zájmu, kterým je primárně mimo jiné i ochrana zdraví obyvatel a jejich životního prostředí, nebo zůstane město jako doposud přihlížejícím divákem šířící se kontaminace.
Michaela Trněná