V předchozím názoru je ukázka konkrétní “komunikace” mezi občanem a městem na téma “článek, který město (= redakční rada) nevydala tomuto občanovi ve Zpravodaji. Udělejte si sami z obsahu článku a odpovědi města obrázek zda u nás je nebo není cenzura…
Už vím … ve Šlapanicích cenzura je.
Přečetl jsem si reakci p.starosty jednak na můj článek a jednak i reakci Rady města na oba články v rubrice „Názory občanů“, kdy se členové Rady usnesli, že příště nebudou ve Zpravodaji vycházet příspěvky s politickým podtextem.
Je už zbytečné dál rozebírat, že ve své odpovědi p.starosta neodpověděl na nic, z čeho byl kritizován a jeho reakce obsahuje jen nic neříkající věty a protiútoky.
Na veřejném zasedání Zastupitelstva města jsem se p.starosty zeptal, zda článek kritizující jeho činnost je článek s politickým podtextem. Odpověď byla stručná – „ANO“. Sdělení je jasné – „občané Šlapanic – nesmíte kritizovat starostu obce. A o tom co je kritika rozhoduji já – starosta!!!“.
Přiznám se, že mi zamrazilo v zádech – naposledy jsou stejnou větu slyšel v r.1988, kdy ředitel mého zaměstnavatele mi odmítl vydat příspěvek v podnikových novinách „Nápor“. 22 let po revoluci volený starosta veřejně zakazuje kritizovat jeho práci. Jsem rád, že nemáte pane starosto pravomoc mne poslat do arestu za kritiku představitele strany.
To opravdu voličům KDU-ČSL nevadí, že je zastupuje člověk, který není schopen přijímat kritiku a zakazuje veřejnou kritiku od občanů, které co by volený zastupitel zastupuje?
Je tohle opravdu možné v dnešní době?