Na 10. zasedání zastupitelstva dorazili rozhořčení nájemníci z bytů na Švehlově ulici vedení svým právníkem Mgr. Z. Jouklem. Zastupitelé si vyslechli názory a připomínky ke kauze, jejíž počátky leží v roce 2003. Řešily se tak události staré i nové, vše v jednom.  Absolutní většina současného zastupitelstva situaci nezpůsobila a nezavinila, přesto nyní musí rozhodnout.  Město je stále jedním subjektem a proto je v pořádku, že se nájemníci obracejí na zastupitelstvo. Otázkou je forma, jakou se na zastupitelstvo obrací.

O kauze bytů Švehlova jsem psala již v článku Zpravodaje Šlapanice hledají řešení při nápravě chyb z minulosti.

Pro shrnutí, o co se v kauze bytů Švehlova jedná?
Město musí zveřejnit každý prodej svého majetku. V roce 2003, kdy nájemníci z bytů Švehlova podepisovali budoucí kupní smlouvy  a složili zálohy na svoje byty, to naše město neudělalo. Proto jsou smlouvy neplatné. Neplatnost musí vždy vyslovit soud, ale v tomto konkrétním případě je pravděpodobnost neplatnosti smluv tak vysoká, že nemá vůbec smysl k soudu chodit a je lepší se pokusit o mimosoudní dohodu, což město navrhuje.

Jak lze vzniklou situaci řešit?

Řešení jsou dvě.
1) Buď jít k soudu, nechat vyslovit neplatnost smluv, město vrátí lidem zálohy na byty, lidé naopak vrátí městu nájemné. Po tomto vyrovnání vzájemných plnění, se začíná od bodu nula: město zveřejní prodej bytů a prodává za tržní ceny.

2) Město chce jít cestou druhého řešení: uznat vzájemně s nájemníky neplatnost smluv mimosoudně a uzavřít dohody o narovnání. To celé musí samozřejmě proběhnout veřejně a řádně v souladu se zákonem o obcích, aby se situace neopakovala a lidé i město měli konečně jistotu platných smluv.

Co se tedy nájemcům ze Švehlovy nelíbí?

  1. Nelíbí se jim cena bytů. Město si nechalo zpracovat znalecký posudek, a to cen obvyklých k roku 2003, kdy se byty prodávaly. Podle tohoto posudku byly ale tehdy byty podhodnocené a město nemůže prodávat byty pod cenou. Tento postup se hodnotí jako nezákonný a zastupitelstvo by se mohlo dostat i k soudu s podezřením, že se nechová k majetku města jako řádný hospodář. Město proto navrhlo, aby lidé za byty doplatili rozdíl, který dle posudku dělá od 130 – 220 tisíc podle velikosti bytu. Nájemníci znalecký posudek zpochybňují, ale v případě znaleckých posudků nestačí říct: tento znalec posoudil cenu špatně.  Je třeba předložit stejně relevantní podklad – jiný znalecký posudek, aby se mohlo o cenách jednat.
  2. Sami nájemníci veřejně uvádějí např. na zasedání (alespoň někteří z nich), že za byty zaplatili mnohem vyšší ceny, než které uvádí město. Druhým dechem dodávají, že byty jsou podle nich nekvalitní. Jaká je tedy cena bytů? V budoucích kupních smlouvách s městem jsou nejvyšší částky za 2+1 kolem 800 000, po doplatku je řeč o cca 1 mil. Kč. I po doplatku je tak cena výrazně nižší než tržní a město tak může postupovat jen s ohledem na podepsané (i když pravděpodobně neplatné) smlouvy.
  3. Aby se s byty nespekulovalo a neprodávaly se okamžitě dále za tržní cenu, chce město uplatnit předkupní právo a právo zpětné koupě. Stejně jako ho uplatňují i jiné obce v ČR při nakládání se svým majetkem. Pokud chtějí nájemníci v bytech skutečně bydlet, a nikoliv s byty spekulovat, pak je vhodně nastavené právo zpětné koupě nijak neohrožuje.
  4. Město dle názoru nájemníků není vstřícné – tady je třeba si uvědomit následující:
    1. město se snaží o mimosoudní dohodu,
    2. navrhuje návrat k cenám z roku 2003, nikoliv prodej za tržní ceny s ohledem na dobré mravy a legitimní očekávání nájemníků
    3. město deklarovalo, že ponese související náklady (právní analýza, znalecký posudek, příprava dohod o narovnání).
    4. město navrhlo řešení.  Při posledním společném jednání v pátek 22. 4. předložilo město další 2 vstřícné návrhy ohledně nakládání s fondem oprav a zapodmínkování zpětné koupě. Od právního zástupce nájemníků, který se pohybuje kolem kauzy už více než 2 měsíce, zatím žádný konstruktivní návrh nepřišel.

Komunikuje město s lidmi?

Podle tvrzení nájemců s nimi město nekomunikuje. Město ale nájemce informovalo dopisem, ve kterém se za vzniklou situaci omluvilo, vysvětlilo, co se děje a jak bude postupovat. Proběhlo společné jednání a znovu jsme lidem posílali dopisy, když se zveřejnil tzv. záměr na prodej bytů, kde měli další informace o postupu a výzvu, aby se k  záměru tzv. přihlásili. Podstatou problému je možná začátek celé kauzy, nájemci se domnívají, že město s nimi mělo před projednáním v zastupitelstvu komunikovat a domluvit se na řešení problému. Ale teprve zastupitelstvo mohlo svým rozhodnutím vytyčit směr a postup řešení celé kauzy. A soudím-li podle stávající situace, v komunikaci ten zásadní problém není, zásadním problémem jsou peníze – tedy doplatek. Ale zde se město může pohybovat jen ve velmi přísných mezích, daných zákonem.

A jsou tu i další občané

Z mnoha diskuzí mezi zastupiteli můžu říct, že cítíme velkou odpovědnost za lidi z bytů Švehlova, a proto jim město nabízí byty za ceny z roku 2003, kdy podepisovali smlouvy s městem.

Ale z dalších diskuzí musím také říct, že cítím úplně stejnou odpovědnost za ostatní lidi ze Šlapanic, kteří na toto konkrétní jednání zastupitelstva sice nedorazili, ale vím o nich naprosto jistě, že kupují svoje byty a domy za tržní ceny, platí tržní nájemné, platí na svých domech a bytech každou opravu ze svého a vlastně je ani nikdy nenapadlo, že by to mělo být jinak. Nechtějí po městu žádné slevy a nesou si odpovědnost za své bydlení naprosto samostatně. I oni jsou občany Šlapanic a zastupitelé musí hájit i jejich zájmy.

Za svou osobu vím také bezpečně několik věcí: toto zastupitelstvo situaci nezpůsobilo, snaží se napravit chybu z minulosti, a to s velkým důrazem na legitimní očekávání nájemníků a dobré mravy. Setrvávat ve vzniklé situaci s vědomím nelegálnosti tohoto stavu s čistým svědomím a také s vědomím všech důsledků jak pro nájemníky, tak pro město , tak také pro zastupitele prostě nelze. Vím jistě, že město bylo dosud vstřícné se svým návrhem řešení. Jak už jsem ale několikrát zdůrazňovala, k dohodě musí dospět obě strany. Pokud nedojde k dohodě, bude muset rozhodnout nezávislý soud.

Michaela Trněná, starostka