• Lokalita Ponětovská k dalšímu rozhodnutí

    Červnové zasedání zastupitelstva bylo mimořádně dlouhé, trvalo více než 6 hodin. Velká část zasedání byla věnována problematice potenciální lokality pro bydlení – Ponětovské. Jedná se o cca 5 hektarovou lokalitu na konci ulice Ponětovské, určené územním plánem k zastavění rodinnými domy od roku 2007.

     

    Celý záznam jednání zastupitelstva můžete zhlédnout ZDE.

     

    Lokalitu Ponětovská řeší město dlouhodobě, v územním plánu je určena k zastavění od roku 2007. Zhruba od této doby se pozemky v této lokalitě město snaží také prodat. V minulosti dokonce za značně nestandardních podmínek viz ZDE.

     

    Současné zastupitelstvo souhlasilo se záměrem prodeje pozemků v lokalitě Ponětovská v roce 2017. K záměru se přihlásil jediný uchazeč – firma Altilia home,s.r.o. a nabídla za nezasíťované pozemky města 1490Kč/m2. Podrobnější údaje včetně návrhu kupních smluv najdete v pravidelně zveřejňovaných podkladech zastupitelstva ZDE.

     

    Podstatnou informací je, že pozemky města jsou v lokalitě od sebe odděleny cca 18 000m2 soukromého vlastníka, který může do výstavby v lokalitě významně vstoupit a začít okamžitě stavět bez účasti města.

    Celý rok probíhala příprava prodeje: především se jednalo o podobu lokality tzn. způsob jejího zastavění, kdy město by chtělo udržet rozumnou velikost stavebních pozemků, podlažnost zástavby, dobrou veřejnou infrastrukturu. Dále byly důležité kvalitní smlouvy pro město: aby zástavba nemohla být změněna bez souhlasu města a zajištění veřejné infrastruktury apod.

    Výsledkem jednání byla zastupitelům předložená a prezentovaná studie proveditelnosti, objemová studie a projektová dokumentace pro územní řízení na celkem 69 rodinných domů, jednotlivých či dvojdomů, typově omezených s definovanou uliční čárou, parkovacími místy jak soukromými, tak veřejnými.  Předloženy byly také kupní smlouvy.

     

    Výhrady zastupitelů, a to výhradně opozičních, se týkaly několika otázek:

    Nízká cena

    Nabídnutá kupní cena 1490 Kč za metr čtvereční se jevila zastupitelům jako nízká.

    Jako argument k údajně nízké ceně byly uváděny realizované prodeje jednotlivých zasíťovaných pozemků pro rodinnou výstavbu ve Šlapanicích, kdy se ceny pohybují ve výši od 3 200/m2, ale i výrazně vyšší.

    Každý rozumný člověk ale chápe, že pozemky města nejsou zasíťovány a budou tedy vyžadovat vybudování všech sítí, dále přeložku vysokého napětí, vybudování chodníků, komunikací a společných veřejných prostranství. Znalecký posudek města fakticky nabídnutou cenu potvrdil, uváděl totiž cenu 1449Kč/m2. Málokdo z laiků však dokáže reálně vyhodnotit náklady a započítat je do ceny pozemků.

    Po společné diskuzi pro klid zastupitelů i občanů nakonec zastupitelstvo jako odborný doplňující podklad schválilo pořízení kontrolního znaleckého posudku. Kontrolní posudek poslouží zastupitelům jako další vodítko o výši ceny pozemků v nově developované lokalitě.

     

    Možnost developmentu lokality městem = větší zisk pro město

    Opoziční zastupitelé také v souvislosti s cenou opakovaně žádali, aby lokalitu zasíťovalo a pro výstavbu připravilo samotné město a pozemky rozprodalo výhodněji samo. Zde uvedl věcné argumenty, totiž ceny výstavby nových sítí, komunikací, přeložek sítí a další související náklady jako vytvoření projektové dokumentace, povolovací řízení a personální zajištění této masívní akce přítomný zástupce developera, který se snažil zastupitelům přiblížit problematiku developmentu lokality včetně aktuální nejistoty s poskytováním hypotečních úvěrů.

    Proti této variantě stojí na první pohled skutečnost, že do pozemků by město muselo nejdříve výrazně investovat (zřejmě minimálně 20 mil. Kč).  Muselo by vše zajistit také personálně, a to v situaci, kdy aktuálně musí řešit mnohdy až havarijní stav současných sítí a komunikací ve městě.  Následně by teprve prodávalo: za jakých podmínek a hlavně komu? Šlapanickým občanům, jak občas zaznívá? Kdo by je vybíral a na základě čeho? Nebyla by preferována jen určitá, a to velmi malá skupina občanů oproti ostatním, kteří by tuto možnost nedostali? Nedopadlo by město obdobně jako v případě bytů Švehlova? Na tyto otázky zastupitelstvo uspokojivou odpověď nemá.

    Zastupitelé si nakonec jako doplňující podklad vyžádali odborné posouzení nákladů na případný development lokality, aby lépe mohli posoudit i tuto možnost.

     

    Dopravní napojení lokality

    Jedním z argumentů, který zazníval, byla velká dopravní zátěž, kterou nová lokalita přinese. Reálně by se u 69 rodinných domů mohlo jednat až o 140 aut navíc.

    Město má dlouhodobý záměr vybudování spojky mezi ulicemi Ponětovskou a Jiříkovskou ulici, která by navázala na ulici Zemědělskou a odvedla část dopravy ze středu města přímo na širší silniční síť (v tomto případě starou vyškovskou silnici, příp. D1). Zastupitelstvo zde schválilo přípravu studie proveditelnosti této komunikace.

     

    Chybějící občanská vybavenost

    V diskuzi zaznělo, že v lokalitě chybí občanská vybavenost, např. obchod nebo mateřská škola. Nebo také, že tyto pozemky by město mělo využít pro vybudování seniorského bydlení apod. K tomu je potřeba říci, že občanskou vybavenost a její umístění si obec určuje v územním plánu podle toho, kde a jaký typ ploch se má v budoucnosti budovat. Do této lokality šlapanický územní plán (ani jeho tehdejší zpracovatel, ani tehdejší zastupitelstvo) nenavrhnul.

    Představa samostatného obchodu pro lokalitu o 69 rodinných domech je v dnešních podmínkách víceméně utopií, jak ukazuje praxe. Malým obchodům v obdobných lokalitách nedáváme my, zákazníci,  šanci na přežití. Navštěvujeme a vyžadujeme velká obchodní centra.

    Stejně tak budování samostatné školky pro toto množství rodinných domů se nejeví jako příliš efektivní řešení, město tyto záměry sleduje jinde (přesun knihovny a vybudování MŠ).

    Seniorské bydlení se pak už jevilo v diskuzi jako ryze účelový pokus. Hlavně z toho důvodu, že prakticky všichni hlavní aktéři diskuze na zasedání, ať z KDU-ČSL, TOP09 (v té době Hnutí pro rozvoj Šlapanic) či ODS,

    byli u tvorby  územního plánu (dále ÚP) v minulosti,

    byli i u této konkrétní změny ÚP v roce 2007,

    byli dokonce součástí nově připravovaného ÚP v letech 2009-2014,

    byli také u přípravy pokynů pro zpracování 2. návrhu nového ÚP v roce 2015

    a byli u projednávání studie proveditelnosti této lokality v roce 2017.

    Ani v jednom případě neřekli, že chtějí do této lokality umístit občanskou vybavenost! Probudili se až při projednávání konkrétního záměru zástavby. Tento způsob řízení města má ke koncepčnosti velmi daleko.

    Protože opravdu tato část rozhodování spadá do přípravy ÚP, ponechalo zastupitelstvo nakonec tuto část diskuze bez reakce.

     

    Důvěryhodnost uchazeče o koupi pozemků

    Jednání byli přítomni jednatelé společnosti Altilia home, s.r.o. , vysvětlili důvody založení společnosti: jedná se o častý požadavek bankovních domů, které chtějí mít pro větší záměry novou, nezatíženou a snadno kontrolovatelnou společnost. Tento častý způsob developmentu nakonec přiznali i opoziční zastupitelé. Jak se ukázalo prověřením předchozích pokusů o prodej lokality, tento způsob sami v minulosti dokonce akceptovali viz data nově zakládaných společností v našem článku ZDE.  Odprezentovali i další referenční developerské projekty, menší i srovnatelné velikosti.

     

    Co dodat závěrem?

    1. Je s podivem, že s argumenty proti prodeji a především výstavbě v lokalitě přicházejí subjekty jako KDU-ČSL, TOP09 či ODS, které se lokalitu pokoušely již samy prodat a které zástavbu lokality fakticky naplánovaly.
    2. Je s podivem, že s kritikou ceny přicházejí stejné subjekty KDU-ČSL, TOP09 či ODS, které samy chtěly realizovat prodej za výrazně nižší cenu.
    3. Je s podivem, že tyto subjekty kritizují cenu, když samy schválily a realizovaly prodeje městských pozemků za cenu 600 Kč/m2 pod plánovanou průmyslovou zónou. A to včetně strategického pozemku pod Tuřankou – tedy případného propojení Šlapanic k D1.
    4. Je s podivem, že všechny tyto subjekty nevzdechly na dopravní dostupnost a obslužnost či občanskou vybavenost v době, kdy daly souhlas výstavbě Brněnských Polí, které znamenají nárůst počtu obyvatel Šlapanic o min. 700 obyvatel (tedy o téměř 10%).

     

    Naším cílem není válcovat opoziční zastupitele, ale zajistit nejvýhodnější postup pro město a naše občany:  koaliční zastupitelé vzali námitky opozičních uskupení vážně v zásadních bodech a zastupitelstvo v tuto chvíli prodej pozemků neschválilo. A vyžádalo si doplnění podkladů o kontrolní znalecký posudek a odborné posouzení nákladů na development lokality a přípravu studie proveditelnosti pro spojovací komunikaci mezi ulicemi Ponětovskou a Jiříkovskou.

    Pro vyloučení manipulace a zvýšení transparentnosti jednání města mají možnost navrhnout znalce nebo znalecký ústav k vypracování posudku právě opoziční volební uskupení v zastupitelstvu, tedy výše jmenované KDU-ČSL, TOP09, ČSSD, ODS a nezařazený p. Sova.

     

    Další informace k lokalitě Ponětovská:

    Proč opozice kritizuje prodej pozemků Ponětovská, když je sami chtěli prodat?

    Ochrana orné půdy a Čisté Šlapanice

     

     

  • Dotace spolkům, vyhláška o hlučných činnostech a byty Švehlova na 25. ZM

    Ve středu 2. 5. 2018 proběhlo 25. zasedání zastupitelstva města. Z nejzajímavějších bodů vyjímám: dotace spolkům, vyhlášku o hlučných činnostech a schválení doložky k bytům Švehlova.

     

    Byty Švehlova

    Prostřednictvím opozičního zastupitele za KDU-ČSL p. Petříka se znovu vrátila do zastupitelstva kauza bytů Švehlova, kauza neplatných smluv na převod bytů z roku 2003. Zastupitelstvo v lednu 2018 schválilo po téměř dvou letech společného jednání o podmínkách prodeje bytů městem záměr na prodej těchto bytů nájemníkům, v březnu pak byly schváleny dohody o narovnání a kupní smlouvy.

    K podpisu smluv ale od března nedošlo, místo toho byl p. Petříkem do zastupitelstva předložen zřejmě na podnět AK Joukl (právní zástupce nájemníků) návrh dodatku k dosud nepodepsaným smlouvám. Dodatek měl upravovat umístění doložky a doplnění údajně opomenutého spoluvlastnického podílu na společných částech budovy. Doložka měla podle návrhu p. Petříka a AK Joukl být umístěna před podpisy, nikoliv za podpisy stran na smlouvě, aby se “zvýšila právní jistota smluv”. U tzv. doložky (kdo a kdy jednání obce schválil) existuje judikát Nejvyššího soudu, o tom, že smlouvy nejsou neplatné, dokonce ani pokud doložka u smlouvy chybí úplně (viz judikát Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 28 Cdo 516/2005). Umístění doložky  tedy nehraje roli, obce rovnocenně používají obě dvě varianty. Spoluvlastnický podíl na společných částech budovy byl pak přímo součástí schvalovaných smluv.

     

    Ani jeden z požadavků AK Joukl při společných předchozích jednáních s městem, ani p. Petřík při projednávání v zastupitelstvu nepodložili  a neodůvodnili věcnou právní argumentací.  Zastupitelstvo proto většinově návrh dodatku  na doporučení právního zástupce města zamítlo. Pro byli pouze opoziční zastupitelé.

    Za zmínku stojí, že Advokátní kancelář Joukl (která zastupuje nájemníky bytů) bezdůvodně zadržuje a dosud nevrátila jedno podepsané vyhotovení smluv, které měla k dispozici pro kontrolu. Ani na přímou a opakovanou výzvu města smlouvy vráceny nebyly. Rada tak musela platnost návrhu smluv časově omezit do 17. 5. 2018.

    Pokračovat ve čtení

  • Pasportizace majetku města – konečně

    Ke správě majetku potřebuje město svůj majetek dobře znát, umět popsat jeho stav, zapisovat změny, naplánovat také údržbu a obnovu. V roce 2014 (kdy jsme se dostali na radnici) jsme víceméně s překvapením zjistili, že evidenci a stav svého rozsáhlého majetku (veškeré budovy, silnice, chodníky, pozemky, zeleně) město vede prakticky v papírové podobě. Udržovat informace (navíc neustále se obměňující informace) aktuální v papírové podobě je prakticky nemožné.

     

    Jedním z prvních kroků tak byla snaha o vytvoření pasportu (evidence hmotného a/nebo nehmotného majetku pro jeho efektivní provoz, údržbu a modernizaci a také využití) majetku města. K elektronické pasportizaci majetku se dostáváme konečně nyní díky dotaci na tzv. Strategické dokumenty. Dotaci na pasportizaci město získalo ve výši 8, 4 mil. Kč a 0, 4 mil. Kč přispěje ze svého. Součástí je také energetický audit města atd. Více podrobností o projektu města najdete ZDE.

    Bez ní je další nakládání s majetkem města velmi obtížné a o efektivnosti se bohužel přes veškeré úsilí úředníků příliš mluvit nedá.

     

    A proč to trvalo tak dlouho? Vzhledem ke značné částce na pasportizaci jsme se pokusili získat finance z jiného zdroje – z dotačního titulů Evropských fondů. Příprava žádosti o dotaci, sledování termínů výzev, související výběrová řízení a samotné  schvalovací procesy poskytovatelů dotací bohužel takto dlouho trvají.

     

    Nyní ale můžeme začít. Pro město je to velmi důležitý,  i když neviditelný krok,  směrem k efektivní správě majetku.

  • Závěry Policie: Šlapanice při nákupu areálu ICEC ušetřily 24 milionů

    Policie ČR odložila trestní oznámení na zastupitele města, kteří hlasovali pro koupi areálu ICEC. Policie si nechala zpracovat svůj vlastní znalecký posudek. Z něj vyplývá, že Šlapanice ušetřily při nákupu 24 milionů Kč.  Z posudku je také zřejmé, že návrhy na odkup areálu za 1 Kč nebo 1 milion byly pouhou chimérou opozičních zastupitelů.

     

    Zastupitelé vzali ve středu 14. 3. na svém zasedání na vědomí usnesení Policie ČR (PČR) o odložení trestního oznámení podaného na zastupitele Šlapanic, kteří hlasovali v březnu loňského roku pro koupi areálu ICEC. Trestní oznámení bylo fakticky podáno na koaliční zastupitele za Čisté Šlapanice, Nezávislé 2014 a Změny pro Šlapanice, kteří pro koupi areálu hlasovali.

    Jedná se o již druhé odložené trestní oznámení v této věci, psali jsme mimo jiné ZDE.

     

    A co policie vlastně zjistila?

    Zadala vlastní znalecký posudek, ten stanovil tržní cenu areálu na 45 milionů Kč. Šlapanice areál koupily za 21 mil. Kč, ušetřily tak podle policie 24 milionů Kč.

     

    O areál byl zájem. Další zájemci – komerční společnosti nabízely holandskému majiteli za areál 22 – 47, 5 mil. Kč. Z toho vyplývá, že návrhy TOP09, KDU-ČSL a ODS, aby město koupilo areál za symbolickou 1 Kč nebo za milion, byly pouhými výkřiky do tmy. Proč by měli holandští majitelé prodávat za milion, když bylo zřejmé, že mohou získat daleko více.

     

    Zástupkyně České inspekce životního prostředí uvedla, že sanace byla v minulosti zastavena kvůli nerealistickému požadavku města na vyčištění “dočista dočista”.  V roce 2004 to byl zřejmě požadavek tehdejšího starosty J. Střechovského, na kterého následně navázalo intenzivně KDU-ČSL a ODS v pozdějších letech. Zástupci ODS i dnes donekonečna hovoří o “dočista”, přestože ze Studie proveditelnosti 2017 jasně vyplývá, že tato varianta je technicky i finančně nemožná. Obdobná ztráta kontaktu s realitou se hned tak nevidí.

     

    Náklady na demolici staveb odhadl znalec policie na 42 milionů Kč. Opakované výroky páně Zycháčka o stovkách milionů se tak úspěšně zařadily mezi jeho další “stoprocentně neověřené drby”.

     

    Policie také konstatuje, že areál je ziskový. Holandští majitelé uváděli 3 miliony zisku. Na zastupitelstvu zazněl odhad, který má město nově k dispozici jako současný majitel. Za daného stavu je možné očekávat z areálu čistý zisk k 7 milionům korun ročně. Kupní cena se městu vrátí během 3 let.

     

    Policie mj. konstatuje, že zastupitelé hájili veřejný zájem v souladu se zákonem o obcích, konkrétně s §38, odst. 1 “Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn.”

     

    Co z toho všeho vyplývá? Zastupitelé Čistých Šlapanic, Nezávislí 2014 a Změny pro Šlapanice (a nově i zastupitel za ČSSD) nepochybili, když pro koupi areálu zvedli ruku.

    A to hned z několika důvodů:

    Znečištění životního prostředí a ohrožení zdraví obyvatel bylo nutné začít co nejdříve řešit.

    Areál je pro město výhodný: kvůli své rozloze i poloze uprostřed města a obytné zástavby. 

    Areál není ztrátový, naopak. Kupní cenu by mohlo mít město do 3 let zpět.

    Racionálně uvažující zastupitelstva vykupují staré areály ve svých centrech (sousední Jiříkovice, Bílovice u Brna) kvůli jejich potenciálu pro budoucí rozvoj města.

    Racionálně uvažující zastupitelstva se starají o své území a zdraví svých obyvatel a nečekají, až se postará někdo jiný, viz například jihočeské Lhenice.

     

    Přesto jsem samozřejmě nesmírně ráda, že policie trestní oznámení na poctivě pracující a racionálně uvažující zastupitele odložila a mohou si vydechnout a pokračovat ve své práci v klidu.

    Michaela Trněná

     

     

  • Šlapanice – Bedřichovice u Slatiny?

    Na lednovém zasedání byli zastupitelé seznámeni s územní prověřovací studií bedřichovického území u Slatiny, se stanovisky dotčených orgánů k této studii a závěrem pořizovatele, že v lokalitě není vhodná funkce bydlení.

     

    Jedná se o diskutované území Šlapanic – Bedřichovic, které však přiléhá těsně k Brnu, MČ Slatina a od centra Šlapanic ho dělí více než 3 km (více viz ZDE v našem článku). Přesto schválilo zastupitelstvo Šlapanic v roce 2007 změnu územního plánu, která měla po prověření územní studií a splnění dalších podmínek (např. vymístění stanice vysokotlakého plynu z lokality) umožnit zástavbu pro bydlení. Stejným rozhodnutím zastupitelstva byla v roce 2007 do územního plánu Šlapanic umístěna trasa obchvatu Slatiny do sousedství této lokality pro bydlení. Zastupitelé si již tehdy museli být vědomi problémů s tímto územím, proto vložili do ÚP povinnost územní studie. Studie však od roku 2007 do roku 2015 zpracována nebyla, lokalitu dlouhá léta nikdo neřešil – prakticky až do příchodu developera v roce 2015, který navrhl pořízení územní studie pro zástavbu.

    V roce 2015 se už ovšem pracovalo na návrhu nového územního plánu a tak bylo logickým krokem zadání prověřovací studie jako podkladu pro nový územní plán.

    Zpracovatelé prověřovací studie – Společnost DGGG – se pokusili do územní studie vložit původně požadované bydlení, součástí studie je i hluková a rozptylová studie lokality.

     

    Stanoviska dotčených orgánů k lokalitě:

    Magistrát města Brna, OÚPR:

    upozorňuje na izolovanost naší lokality a nedostatečnou sociální soudržnost obyvatel lokality ve vztahu ke Šlapanicím a Bedřichovicím, na nedostupnost šlapanické občanské vybavenosti (ZŠ, MŠ, zdravotní a sociální péče atd.), trvá na vyřešení nedostatečné kapacity jednotné stoky v ulici Matlachova (Slatina), požaduje vybudování nové dešťové kanalizace v ul. Matlachova, propojit naši lokalitu a Slatinu dopravní infrastrukturou: novými chodníky, cyklostezkami, hromadnou dopravou, požaduje zajistit potřebné vazby naší lokality na správním území Brna.

    Krajská hygienická stanice JMK: 

    doporučuje řešit problematickou plochu nástroji územního plánování, protože nucené větrání by mělo být krajním řešením, doporučuje, aby na ploše nebylo bydlení navrhováno, nebo bylo významně omezeno, a to za podmínky realizace účinných PHO (protihluková opatření), které zajistí ochranu venkovního prostoru

    Ředitelství silnic a dálnic ČR: 

    v případě, že je v platné ÚPD (územně plánovací dokumentaci)  uveden záměr (rozšíření dálnice D1), u kterého lze důvodně předpokládat, že bude po uvedení do provozu zdrojem hluku nebo vibrací, nelze ke stavbě, která by mohla být tímto hlukem či vibracemi dotčena, vydat kladné stanovisko orgánu veřejného zdraví, aniž by u ní byla přijata opatření k ochraně před hlukem a vibracemi; neprovede-li stavebník dostatečná opatření k ochraně před hlukem, nemůže žádat, aby tato opatření provedl provozovatel, vlastník nebo správce zdroje hluku. Toto obdobně platí i pro stávající zdroj hluku.

    Stanoviska odborů dopravy či Brněnských vodáren a kanalizací pak kladou další požadavky na řešení lokality: napojení kanalizace, vodovodů, chodníků, komunikací.

     

    Závěr pořizovatele, kterým je pro Šlapanice Městský úřad Šlapanice, proto zní takto:

    • Studie je podkladem pro tvorbu nového územního plánu.
    • Studie prokázala, že v lokalitě není vhodná funkce bydlení. Bydlení je v kolizi se zájmy územního plánování Šlapanic a Brna, se zájmy dotčených orgánů v oblasti veřejného zdraví a dopravy, se zájmy provozovatele kanalizace.
    • Městu Šlapanice nepřísluší plánovat, případně zajišťovat řešení případné kapacity veřejné infrastruktury ve Slatině.
    • Je třeba dokončit řízení o stavební uzávěře, aby byla lokalita ochráněna před nekoncepční výstavbou, která by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle nového ÚP.
    • Studie není podkladem pro rozhodování stavebního úřadu.

    Prezentaci studie a diskuzi s ní spojenou můžete zhlédnout na záznamu zastupitelstva ZDE od 21:58min.

     

    V diskuzi samotné se bohužel jednalo více o politickou diskuzi než o věcnou diskuzi. Místo vyjádření k závěrům dotčených orgánů, které lze těžko zpochybňovat, se diskutovalo např. o ceně a důvodech pořízení studie.  Cena za studii – 399 000 Kč – byla řádně vysoutěžena na veřejném profilu zadavatele a tak ji lze těžko zpochybňovat, důvodem pro cenu jsou mj. další odborné podklady jako hluková a rozptylová studie.

    Pořízení studie problematické lokality vložilo do ÚP již v roce 2007 tehdejší zastupitelstvo včetně požadavku na rozptylové a hlukové studie a znovu její pořízení doporučil jak zpracovatel ÚP, tak také pořizovatel – odbor výstavby. Samospráva města (zastupitelé či radní) nemohou být samozvanými odborníky na územní plánování, a proto se při rozhodování musí opírat o odborné objektivní podklady, kterým územní studie bezesporu je. Proto bylo pořízení studie nutností a její výstupy by měly být směrodatné pro další rozhodování v území.

     

    Užitečný odkaz:
    Představu developera SL Development o využití území najdete ZDE.

  • Prověřovací studie Slatina i byty Švehlova na 23. zasedání ZM

    Ve středu 23. 1. 2018 proběhne 23. zasedání ZM, které přinese zajímavé informace. Na programu je prověřovací územní studie Slatina a také znovu městské byty Švehlova.

     

    Prověřovací územní studii k.ú. Bedřichovice (Slatina) zadalo město jako podklad pro připravovaný nový územní plán města. Zastupitelstvu budou předkládány informace zpracovatele (Společnost DGGG) a pořizovatele (MěÚ Šlapanice) o výsledcích studie, kterou v těchto dnech úřad dokončuje.

    Jakým způsobem se s problematickým územím vypořádali zpracovatelé, ale také dotčené orgány státní správy, které se k územní studii vyjadřují, se dozvíme na zasedání zastupitelstva. Na relativně malé území je vytvářen velký tlak jak od majitelů pozemků a developerů, kteří by zde chtěli stavět, tak i od města Brna a Jihomoravského kraje, kteří zde umístili ve shodě s názorem města Šlapanice koridor pro část obchvatu Slatiny. Veřejné zájmy, kterými jsou dopravní obslužnost území, ochrana zdraví  i budoucích obyvatel před dopady hluku a dopravní zátěže, ale i technické sítě – odkanalizování území atd., pak hájí tzv. dotčené orgány státní správy, kterými jsou hygiena či odbory dopravy státní správy, správci veřejných sítí apod.

    Jinými slovy – města a obce mohou do svého území umisťovat různé rozvojové záměry, ale ty musí být v souladu s hájenými veřejnými zájmy.

    Návrh na vložení této plochy do územního plánu jako plochy pro bydlení schválilo zastupitelstvo v roce 2007 pod vedením tehdejší koalice KDU-ČSL, ODS a Hnutí pro rozvoj Šlapanic (nyní TOP09). Podmínky stanovené tehdy územním plánem pro bydlení jako např. vymístění stanice vysokotlakého plynu nebyly do dnešního dne naplněny.

    V souladu se stavebním zákonem zastupitelstvo studii nebude schvalovat ani o ní jiným způsobem rozhodovat, ale vezme na vědomí informace o studii.

     

    Ke svému konci se snad již také chýlí kauza městských bytů Švehlova.

    Ve zkratce: v roce 2003 byly postaveny městské byty, které byly formou budoucích kupních smluv prodány nájemníkům tak, jak to umožňovaly podmínky dotace, kterou tehdy město získalo na rozvoj bytového fondu. Byty měly být převedeny nájemníkům v roce 2023 do vlastnictví. Chyběly jen dvě zdánlivé maličkosti – nikdy nebyl zveřejněn záměr na prodej těchto bytů a smlouvy nikdy nebyly schváleny zastupitelstvem. V důsledku této chyby jsou smlouvy absolutně neplatné – tuto neplatnost může vyslovit sice jen soud, ale s největší pravděpodobností by tak učinil.

    Toto pochybení a neplatnost smluvních vztahů lze napravit i mimosoudní dohodou o narovnání. Tu musí ale znovu schválit zastupitelstvo.

    Ve snaze vyhnout se soudům se svými vlastními občany se město snažilo po 2 roky s nájemníky dohodnout na podmínkách převodu bytů. Přičemž rozpory panovaly zejména v otázce ceny bytů (město usilovalo o vyšší cenu na základě znaleckého posudku, ten byl ale revidován) a délce zatížení bytů. Město chce předejít spekulacím s byty s ohledem na cenu, za kterou by se mělo prodávat, a proto původně požadovalo zatížení předkupním právem na dobu 5 let.

    V průběhu dlouhého vzájemného jednání došlo k sjednocení názorů na podmínky převodu. Město navrhuje, aby nájemníci doplatili určitý rozdíl stanovený znaleckými posudky a s ohledem na to snížilo původní délku doby zatížení z 5 na 2 roky. Cena je cenou obvyklou k roku 2003 (původní rok prodeje) s ohledem na dobré mravy a legitimní očekávání nájemníků.

    Prvním krokem k realizaci převodu je schválení záměru převodu bytů zastupitelstvem za výše uvedených podmínek. Záměr bude zveřejněn na úřední desce. Po přihlášení nájemců k záměru budou připraveny dohody o narovnání, které opět musí schválit zastupitelstvo. Pokud vše poběží hladce, mohlo by tak učinit již na svém březnovém zasedání.

     

    V obou případech řešíme opět problémy vzniklé rozhodnutími města v minulosti: v prvním případě otázku návaznosti odtržené lokality u Slatiny na Šlapanice (dojíždění dětí do školy, údržba komunikací, veřejného osvětlení, svozu odpadů a mnoho dalších), ve druhém pak výrazně nevýhodné podmínek pro město (nízké odvody nájemníků do fondu oprav, nemožnost změny smluvních vztahů, nevýhodné úročení pro město atd.)

    V obou případech je ale nutné situaci vyřešit s ohledem na veřejné zájmy, které město musí vždy hájit. Věříme, že i oba tyto případy se postupně vyřeší.

     

    Pozn.: podklady pro zasedání najdete jako vždy na městských webových stránkách předem ZDE.

     

    Výřez z mapy.cz – lokalita ul. Kellnerova, Slatina na k.ú. Bedřichovice

     

  • Schválena střední varianta sanace ekologické zátěže a podání žádosti o dotaci

    Zastupitelstvo města schválilo na svém 22. zasedání dne 13.12. 2017 tzv. Střední variantu sanace areálu cukrovaru (ICEC).  Variantu doporučil rozsáhlý dokument s názvem Aktualizace analýzy rizika 2017 (AAR). Její proveditelnost z pohledu účinnosti a hlavně proveditelnosti z pohledu technického i ekonomického vyhodnotila Studie proveditelnosti 2017.

     

    Dobré zprávy pro Šlapanice vyplývající z obou dokumentů, které už v průběhu svého zpracování byly konzultovány také s Ministerstvem životního prostředí i s Českou inspekcí životního prostředí, jsou dvě.

    1. Znečištění je pouze tam, kde se čekalo. Po této stránce nepřinesla Aktualizace analýzy rizika žádné novinky, což je rozhodně dobře. Vyvrací tak různé fámy a pověsti, které po Šlapanicích neopodstatněně kolovaly.
    2. Celé území bude pro město po provedení sanace využitelné, v určité části s některými omezeními. Kvůli průniku do podzemních vod nebude např. možné zasakovat dešťovou vodu (technicky řešitelné), na části území bude omezena hloubka zakládání staveb (viz mapa). Ale i tato omezení jsme očekávali a uváděli již při projednávání koupě areálu v zastupitelstvu.

     

    Odhad nákladů na sanaci je 157 mil. Kč bez DPH. Pro město z této částky vyplývá v případě získání dotace z Operačního programu ŽP spoluúčast ve výši cca 28,5 mil. Kč. Na tuto částku lze získat úvěr přímo od Státního fondu životního prostředí s úročením 0,45% a rozložením splátek do 10 let (tedy 3 mil. Kč ročně např.) Tato částka nijak extrémně nevybočuje z investičních akcí města –  pro představu jsme jako příklad uváděli úvěr 81 mil. Kč, který si naše město vzalo na zateplení školy a sanaci svahu pod školou. Město tedy nemusí být výrazně omezeno v dalších svých investičních aktivitách.

     

    Časový odhad sanačních prací uvádějí zpracovatelé AAR na 5 let, kdy výkopy a odvoz kontaminovaných látek a zeminy by mohl trvat řádově několik měsíců (3-4). Tato fáze (demolice zasažených budov, odvoz zeminy nákladními auty) by také znamenala největší omezení pro obyvatele města. Ostatní práce – tzn. izolace, zásyp, drenáže aj. by již neměly působit rušivě ani na obyvatele přilehlé obytné zástavby.

     

    Zastupitelé vzali usnesením na vědomí stav areálu, schválili variantu sanace a schválili také podání žádosti o dotaci v lednu 2018. V areálu mezitím probíhá tzv. ochranné čerpání kontaminace a funguje ve stejném režimu jako doposud. Příjmy z nájmů plynou městu a pro začátek je lze brát jako návrat kupní ceny areálu. Můžeme tudíž pokračovat v záměru města sanovat areál a odstranit nebezpečnou starou ekologickou zátěž.

    Michaela Trněná, starostka

     

     

    A poznámka na okraj: Zastupitelé tentokrát hlasovali pro sanaci a podání žádosti o dotaci jednomyslně. Z této shody a podpory mám samozřejmě radost a oceňuji ji. Bohužel zatím stále zůstává pachuť podaného a dosud nevyřešeného trestního oznámení na koaliční zastupitele kvůli koupi ICECu a obtížně pochopitelné předchozí jednání opozičních zastupitelů.

     

    Níže najdete prezentaci firmy EPS Biotechnology, předloženou na 22. zasedání ZM.

    ICEC_prezentace_AAR_SP_1_EPS

  • Pokračujeme v přípravě sanace areálu cukrovaru

    Ve středu 13. 12. 2017 se zastupitelstvo na svém zasedání seznámí s výsledky Aktualizace analýzy rizik a rozhodne o výběru varianty čištění areálu ICEC. Po koupi areálu v září 2017 jsou to další kroky k první reálné možnosti na vyčištění areálu od roku 2002.

    Aktualizaci analýzy rizika (AAR) a z ní vycházející studii proveditelnosti (SP) připravila pro město firma EPS Biotechnology, s.r.o., která bude také výsledky, závěry a vhodnou variantu zastupitelům prezentovat.

     

    AAR rozsáhlým způsobem zmapovala celý areál (viz např. rozmístění průzkumných objektů na mapce),  hodnotí také zdravotní rizika. Pozitivním výsledkem je, že znečištění bylo nalezeno tam, kde se po celou dobu předpokládalo a nebyla odhalena žádná nepříjemná překvapení v podobě dalších ložisek znečištění.

     

    Připravená studie proveditelnosti rekapituluje a vyhodnocuje způsoby čištění a porovnává navržené metody sanace od nulové po maximální, od 0,-Kč – po 500 mil. Kč.

    Jako nejvhodnější a akceptovatelnou z porovnávaných variant doporučuje tzv. Střední variantu nápravných opatření S1. Ta zahrnuje omezenou demolici budov nad primárními zdroji znečištění, odtěžení primárních zdrojů znečištění, jejich likvidaci a následné zavezení inertním materiálem. Součástí této varianty je také obnova záchytného drénu směrem k Říčce a instalace nového drénu směrem k Tyršově ulici, které musí zamezit dalšímu šíření znečištění. Délka sanace je plánována na 5 let, cca 1-2 roky sanačních prací a 3 roky následný monitoring. Odhadované náklady 140-160 mil. Kč.

     

    Maximální varianta je technicky mimořádně náročná s velkými dopady pro okolní zástavbu, odhady nákladů představují 500-650 mil. Kč.

    Minimální varianty se naopak pohybují v nákladech od 0,-Kč po 80 mil. Kč.

     

    Město koupilo areál s cílem zlikvidovat zátěž životního prostředí a obyvatel na nejvyšší možnou míru a s tím, že bude postupně přebudován a využit pro potřeby našeho města a jeho obyvatel. Za rozumnou cenu umožňuje dosažení tohoto cíle Střední varianta S1. Proto doufám, že většina zastupitelstva tuto variantu podpoří. Stejně jako věřím, že podpoří podání žádosti o dotaci, která čištění umožní.

    Financování sanace ve výši cca 157 mil. Kč bez DPH (kdy lze vysoutěžit zřejmě i podstatně nižší cenu) by zajistila z 85% dotace s 15% účastí města. Město by se tak mělo na sanaci podílet cca 28, 5 mil. Kč. Na financování sanace lze využít velmi výhodné půjčky SFŽP.

    Počítáme samozřejmě také s tím, že i příjmy z areálu, které jsou nyní příjmem města,  budou výrazným příspěvkem na spolufinancování sanace ze strany města.

     

    Po 15 letech máme šanci záležitost vyřešit a připravit pětihektarový areál v centru pro budoucí potřeby města a jeho obyvatel. Bez podpory občanů by tyto kroky nebyly vůbec možné a tak i touto cestou děkujeme za Vaši podporu.

    Michaela Trněná, starostka

     

     

     

  • Připomínky k 2. návrhu ÚP do 23. 11.

    Ještě do 23. 11. lze podávat připomínky k 2. návrhu územního plánu Šlapanic (ÚP). Připomínky může podat každý. Podání je třeba učinit k pořizovateli ÚP, kterým je MěÚ Šlapanice, odbor územního rozvoje a správy majetku.

    Přehlednou informaci o stavu pořizování 2. návrhu ÚP, jeho základní koncepci podal zastupitelům a občanům zpracovatel návrhu ÚP, Ing. arch. A. Hladík. Vše naleznete na záznamu veřejného zasedání od 1:07 hodiny záznamu

    Kompletní dokumentace k projednávanému návrhu ÚP je již více než měsíc stále k dispozici na webových stránkách města ZDE.

    Po úpravě návrhu ÚP, ke kterému může dojít po této fázi společného jednání s dotčenými orgány, bude 2. návrh znovu vystaven a projednáván s veřejností při veřejném projednání. To lze očekávat v první polovině roku 2018.

  • Kácení a výsadby na starém sídlišti Brněnská

    Volalo i psalo mně několik lidí, kteří jsou nešťastní z kácení stromů na “starém” sídlišti Brněnská. “Volili jsme Vás kvůli tomu, že sázíte stromy a Vy je teď kácíte.” My jsme ty stromy sázeli, je to jakoby nám brali naše děti” nebo “Ty stromy jsou naprosto zdravé.”

    Nechci se na tomto místě obhajovat. Kdo nás (Čisté Šlapanice)  zná, sázel spolu s námi stromy a pomáhal nám s péčí o ně, tomu musí být jasné, že nenecháme skácet žádný strom bezdůvodně a že pečlivě zvažujeme jakékoliv kácení. Na každý vzrostlý strom existuje vyjádření arboristů (odborných firem) o stavu stromu a nikdo nemá důvod si nic vymýšlet, kamuflovat nebo předstírat. A ano, při pohledu laika vypadaly některé stromy zdravě a až s odborným pohledem se objeví dutiny, zasychající vrcholy stromů, dřevokazné houby aj.

    Zadáním u sídliště Brněnská byla obnova staré a náhodně vysázené zeleně, po posouzení navrhli projektanti vykácení 27 stromů  a výsadbu 33 nových. Důvod kácení: špatný stav=možné ohrožení, konkurující výsadba =prosvětlení nahusto nasázených stromů. U pracovníků vodárenské společnosti jsme obhájili před skácením další vzrostlé stromy, které lidé v minulosti nasázeli do tras kanalizací, vodovodu. Budou se řešit, až nastane čas.

    Projekt jsme s lidmi v úvodní fázi projednali, akceptovali a zapracovali jejich připomínky do projektu. Upravený projekt jsme znovu ještě prošli s předsedy společenství bytových jednotek a následně ho dostali v papírové podobě i elektronicky do rukou, aby s ním seznámili obyvatele jednotlivých domů. I tak jsou lidé projektem v některých případech zřejmě překvapeni.

    Co s tím? Rezignovat a raději nic nedělat? Počkat, až stromy samy spadnou a pak je teprve nahrazovat novými? Nebo zeleň posoudit a nechat si poradit, jak na ni? Zvolili jsme druhou variantu péče, údržby a nové výsadby.

    Obdobnou situaci jsme již zažili u příprav lokality Jiráskova. Obavy z extrémního a zbytečného kácení jsou již snad překonány a nová výsadba postupně získává stále více příznivců.

     

    Co ale není v pořádku?

    • obrovská míra nedůvěry (vyžadování odborných posudků na “zdravé stromy”),
    • podezíravost (kácíte, potřebujete dřevo, budete stavět apod).

     

    Podaří se nám to postupně společně změnit? Doufám, že ano, protože v atmosféře nedůvěry, podezíravosti se pracuje špatně.

    A přitom základní otázka zní: “Co by město mělo ze zbytečného kácení stromů?”

    Michaela Trněná, starostka

    Vysadba ovocných stromů Bedřichovice 2017

1. stránka z celkem 712345...Poslední »